Jan Palach a Romas Kalanta. Dvě živoucí pochodně, které si včera před památníkem Pocta Janu Palachovi 
v mělnických Jungmannových sadech připomněly desítky lidí.

Památce dvou mladých mužů, kteří se obětovali na protest proti sovětské okupaci, se přišli poklonit vedle obyvatel Palachova Mělnicka i velvyslanci Litvy, Francie a Německa.

Oběť, kterou po vzoru všetatského rodáka Jana Palacha přinesl tři roky po něm devatenáctiletý Litevec Romas Kalanta, připomněl velvyslanec Litvy v České republice Aurimas Taurantas. Sám se dokonce tehdy zúčastnil jeho pohřbu. „Odkaz Jana Palacha je důležitý nejen pro lidi z České republiky, ale pro lidi z celého světa, kteří touží po svobodě. 
A obrovský význam měl jeho čin i v Litvě, okupované sovětskou mocí. Důkazem toho je oběť Romase Kalanty, k níž sice došlo až po třech letech, ale je tam jasná souvislost se vzkazem, který do světa vyslal Jan Palach," prohlásil ve své řeči litevský velvyslanec.

Osud Romase Kalanty, který byl v rámci letošního pietního aktu v Jungmannových sadech připomenut, dobře zná i Eivile Jurkute, šestadvacetiletá Litevka, která v současné době žije v Praze. „Romas Kalanta je pro mě velmi známou osobností, stejně tak ale znám i vašeho Jana Palacha. Celé dětství jsme doma poslouchali o Romasi Kalantovi, a také o partyzánech. Bratři mého dědečka zahynuli totiž jako partyzáni v lese a dědečky poslali na Sibiř, takže u nás v rodině jsou to velmi důležité záležitosti," řekla mladá žena, která chce v českém hlavním městě studovat etnologii a skandinavistiku.

V letošním roce se lidé u památníku Pocta Janu Palachovi v parku před budovou bývalého gymnázia, kde Palach studoval, sešli už pošesté. 
V rámci každého pietního aktu je vedle činu Jana Palacha připomenuta i další živá pochodeň z jiné země. Tentokrát právě Romas Kalanta.

Mělnický starosta Ctirad Mikeš v závěrečném proslovu uvedl, že český národ má jednu špatnou vlastnost. Neposuzuje podle něho čin podle důvodu, podle motivace, ale pouze podle výsledku. „Jestliže se Jan Palach domníval, že svou živou pochodní zmobilizuje národ, mýlil se. Nedosáhl sice svého cíle v devětašedesátém, stal se však symbolem událostí Palachiády o dvacet let později," připomněl starosta.

Na Jana Palacha vzpomínal i Jiří Bartoš z Neratovic, který byl jeho současníkem na Karlově univerzitě: „Bylo to moc smutné a je to smutné i dneska. O jeho činu však slyšel celý svět, jsou po něm pojmenovány ulice, má své památníky. Jen se sklonit."