„Rozhodnutím státu došlo ke skokovému navýšení mzdových nákladů. Naše výdaje v rámci výkonu veřejné správy tím výrazně narostou,“ vysvětlil starosta.
Celá polovina z daňových výnosů města jde přitom právě na vyšší platy pro městské zaměstnance. „Jen v sociálních službách došlo k navýšení od června do listopadu letošního roku o tři až deset procent v tarifních sazbách, což například u mělnického centra seniorů dělá až sedm milionů korun,“ tvrdí Ctirad Mikeš.
Vedení mělnické radnice proto pečlivě zvažuje každou položku v rozpočtu, protože zvládnout nárůst mezd hraničí s možnostmi města.

„Snažíme se, aby to nebylo na úkor majetku města a jeho údržby,“ poznamenal starosta.
Mzdy tvoří zhruba třetinu ze 360 milionů korun, které jsou ročně mělnickými výdaji. „Asi 120 milionů padne na platy,“ potvrzuje starosta. „Jen výkon veřejné správy bude v příštím roce stát 96 milionů. A to nepočítám ještě strážníky a sociální služby,“ přiznává Mikeš s tím, že vedení radnice začíná být z řešení rozpočtu lehce nervózní.
Jeho slova potvrzuje i místostarosta Milan Schweigstill, podle kterého je tentokrát peněz opravdu málo. „Znovu procházíme položku po položce a obracíme každou korunu. Snažíme se snížit provozní náklady, ale zase nesmí dojít k poškození městského majetku, o který se starat musíme,“ říká Schweigstill s vysvětlením, že cílem těchto operací je, aby městu vznikla alespoň nějaká finanční rezerva. „Není možné, abychom kvůli zvýšeným nákladům přestali investovat,“ zdůrazňuje.
Peníze na nezbytné investice se v rozpočtu najdou. „Budou jistě zařazena protipovodňová opatření. Navyšujeme i příspěvek na dopravu. Chceme, aby se lidé více přesunuli do hromadné dopravy, proto není možné, abychom o ně teď přišli,“ dodává Milan Schweigstill, podle kterého čeká město ještě hodně úkolů, například úprava místních komunikací.
Rozpočet na následující rok by podle starosty mohli zastupitelé schválit na prosincovém zasedání.
