Zmírnit kritéria omezující prodej určitých potravin ve školách se rozhodla ministerstva školství a zdravotnictví, která kontroverzní vyhlášku zavedla skoro před dvěma lety. Někteří ale přesto zůstávají vůči avizovaným změnám skeptičtí.

Nedůvěřivý postoj zaujala i ředitelka školy Jiřina Hereinová z Kralup nad Vltavou. „Nová vyhláška upravuje pouze množství surovin. Za dodržení určených limitů ale stále zodpovídají ředitelé škol a uhlídat jednotlivé hodnoty ve všech potravinách není podle mého názoru možné,“ namítla. Po zavedení vyhlášky přitom musela v Základní škole Komenského zrušit dva výdejní automaty, které zatím rozhodně vrátit neplánuje. Nejlepším řešením by podle jejích slov bylo vyhlášku úplně zrušit.

Nesmyslně přísná se původní vyhláška zdála také řediteli Vladimíru Škutovi ze Základní školy Jindřicha Matiegky. „Některé požadavky na bufet byly absurdní. Před několika lety jsme přitom nasměrovali jeho sortiment ke zdravé výživě. Vyřadili jsme kolové nápoje či brambůrky a zařadili jsme do nabídky ovoce. Po vydání této vyhlášky jsme ale museli sortiment bufetu omezit ještě více a zvažovali jsme, zda se vůbec udrží,“ popsal zoufalou situaci ředitel mělnické školy.

Co se nesmí ve školách stále prodávat?
- Všechny výrobky obsahující kofein s výjimkou čaje

- Energetické nápoje

- Uměle slazené potraviny

- Smažené nebo grilované kousky masa, přestože ty mohou být použity třeba jako náplň baget.

Novou úpravu vyhlášky proto jednoznačně vítá. „Díky postoji paní majitelky se nakonec podařilo bufet zachovat. Jeho sortiment tak nyní můžeme rozšířit o zdravé potraviny, které budou v souladu se stávajícími kritérii,“ dodal Škuta.

Obsluze školní prodejny vyjádřila vděk také ředitelka Miloslava Lamačová ze Základní školy Neratovice. „Máme zde kiosek a paní prodavačka je zastánkyní zdravé výživy. Celý minulý rok připravovala pro děti zdravé svačiny jako saláty nebo strouhanou mrkev. Jestli teď ale sortiment rozšíří, závisí na ní,“ vysvětlila Lamačová. Přesto ale zdůraznila, že se sušenky nebo jiné sladkosti do školy rozhodně nevrátí. Základy zdravé výživy mají přitom podle jejích slov pocházet už z rodiny.

S tímto tvrzením souhlasí v Základní škole Komenského. Už vloni se proto zapojili do projektu Zdraví do škol, při kterém zvou rodiče na veřejnou kavárničku. Součástí programu jsou nejen informace o zdravém dětském jídelníčku a pitném režimu, ale i ochutnávka pomazánek nebo sdílení receptů. Projekt je podle ředitelky zároveň určený mladším i starším žákům, kteří si ho mohou ve škole vybrat jako zájmový předmět.

Mnohým vzdělávacím zařízením je pak známý projekt Ovoce a zelenina do škol, který si zase pochvaluje Základní škola Jindřicha Matiegky. „Některé potraviny a nápoje, které jsme v rámci tohoto projektu pro žáky získali, jako například ovocné šťávy, by se totiž v bufetu prodávat nemohly. Vyhláška je v té době zakazovala, což je absurdita, o kterém jsem již hovořil,“ připomněl Škuta.

A jaké novinky vlastně do škol upravená „pamlsková“ vyhláška přinesla? Primárně se zvýšil limit obsahu tuku, cukrů a soli v jednotlivých výrobcích, které bufety nabízejí. To umožní rozšíření sortimentu například u vícezrnného pečiva a baget obložených kvalitním sýrem, šunkou nebo zeleninou. Do nabídky se také vrátí ochucené tvarohy a tvrdé sýry. Nové znění vyhlášky dokonce připouští i omezenou míru použití majonéz, dresinků, hořčice nebo kečupů.

Přetrvávající negativní postoj vůči vyhlášce ministerstva je ale u některých ředitelů více než oprávněný. Zejména je tomu tak ve školách, které vlastní prodejnu potravin nemají. „Než jsme je museli odstranit, kupovalo si hodně starších žáků jídlo z automatů. Doma si totiž většinou nestíhali svačinu připravit. Po zákazu se už ale naučili chodit na hranolky do nedalekého obchodu,“ nastínila problém ředitelka Jiřina Hereinová. Jestli nová úprava vyhlášky počet těchto případů ve školách sníží, ovšem není jisté.