Letošní zima je nejchladnější za posledních sedmdesát let. Statistiky potvrzují i myslivci, kteří se shodují, že zvěř kvůli dlouhotrvajícím mrazům a nánosům sněhu trpí nedostatkem potravy. Aby se stavy zvěře v lesích netenčily, musí je myslivci stále krmit.

Podle ředitele Správy městských lesů v Benátkách nad Jizerou Karla Bendla mají problémy se sháněním potravy především větší býložravá zvířata. „Okusují vršky mladých lesních dřevin a křovin nebo si potravu pracně vyhrabávají, což je stojí mnoho energie. Navíc po nich zůstávají i škody na lesních porostech," vysvětluje Karel Bendl.

Právě proto myslivci zvěř přikrmují. Navíc je teď většina samic březích a připravují se na jarní rození mláďat.

Myslivcům však zásoby, které si připravili před zimou, rychle ubývají. Krmná místa totiž často doplňují každý den.

„Bez naší pomoci nemá slabší zvěř velkou šanci přežít tuhou zimu s mrazy. Proto se o ni musíme starat," připomíná Miroslav Šifta z mysliveckého spolku v Hrubém Jeseníku na Nymbursku, podle kterého se už v únoru mohou objevit první zaječí vrhy.

Na přikrmování zvěře se už od léta připravují i myslivci na Mělnicku. Podle předsedkyně Mysliveckého spolku Liška ze Sedlce u Mšena Boženy Nové má každý z myslivců na starosti svůj krmelec, který plní už na podzim.

Podle Boženy Nové ze sdružení v Sedleci dávají myslivci do korýtek u jeslí už v listopadu například oves nebo ječmen. „A nesmí chybět solný liz. Když napadne sníh, nosíme do krmelcůi vojtěšku," vypráví.

Krmelce a zásypy si mezi sebou rozdělují také členové nosálovského mysliveckého spolku. Podle Michala Vejvody je v tuhé zimě kontrolují nejméně jednou týdně.

„Jakmile je v krmení nějaký výpadek, zažívací ústrojí zvířete to špatně snáší, musí totiž neustále trávit potravu. Důležitá je také stálost krmiv," vysvětluje myslivec.

Přilepšit zvěři čas od času jiným krmením s odlišným složením není podle Michala Vejvody dobrý nápad.

Dokud nezačnou mrazy, nosí myslivci do lesa i dužnaté plody, například řepu nebo jablka. Jakmile ale teploty klesnou pod nulu, od tohoto druhu krmiva upouštějí. Voda v něm by totiž zmrzla, což by zvěři způsobilo zažívací potíže.

Protože ani meteorologové nedokážou předpovědět, jaké počasí bude panovat celou zimu, musí se myslivci předem zásobit dostatečným množstvím krmiv.

Myslivci z Hrubého Jeseníku na Nymbursku mají dobrou spolupráci se zemědělci. „Mimořádně se nám osvědčilo, pro srnčí i zaječí zvěř, nasekané seno s jádrem, což je pšenice a ječmen. Srnčí v zimě láká i du-žina z řepky, proto do zásypu dáváme hodně zadiny, tedy plevy se zrnem," vysvětluje myslivec Miroslav Šifta.

V Benátkách nad Jizerou se v krmelcích objevuje také luční seno, v zásypech stejně jako v sousedním Nymburce i plevy a jaderné krmivo s dostatkem soli a minerálních látek, které pomáhají trávení. Voda v tomto období není nutná. Zvířatům stačí sníh nebo led. Myslivci ale zvěř musí chránit proti predátorům. Snadnou kořistí jsou pro ně právě oslabení jedinci," připomíná myslivec Karel Bendl.

Protože se v lesích pohybuje už řadu let, všiml si, že z kra-jiny zmizely drobné druhy dříve běžných živočichů. „Jde například o zajíce, bažanty, koroptve a křepelky, také rejsky, ještěrky nebo motýly," říká ředitel městských lesů v Benátkách nad Jizerou.

Příčinou je podle něho nešetrný způsob zemědělského hospodaření a extrémní klimatické podmínky.
Je ale přesvědčen, že tuhá zima přírodě prospívá. Velké mrazy totiž zahubí podstatnou část různých vývojových stádií lesních škůdcůa parazitů, kteří přezimují pod kůrou stromů, v půdě nebo v hrabance.

„Postupné jarní tání sněhu navíc umožní pomalejší vsakování vody do půdy, a tím pomůže snížit vláhový deficit z posledních suchých let. Možná se částečně doplní i ubývající zásoby spodní podzemní vody, což prospěje celému ekosystému," dodává Karel Bendl.