Každý rok se totiž ze zahrad a parků ve městě posbírají hromady větví a dřevního odpadu, který je vhodný na výrobu biomasy, jakou je štěpka.

„Dřevní odpad začínáme sbírat v říjnu na dvou odkladištích, u koupaliště a u vlakového nádraží. Proschlý ho na jaře prodáváme do Štětí,“ uvedl pro Deník starosta Mšena Martin Mach a dodal, že prodejem štěpky v letošním roce město vydělalo dvaačtyřicet tisíc korun.

Vedení města uvažuje nad využitím vlastní produkce štěpky při vytápění základní školy. „Zdroj na štěpku se vyplatí instalovat až od určitého výkonu. Nejmenší kotle mají výkon kolem sto kilowatt. Objektů s takovou spotřebou mnoho nemáme a škola má spotřebu zase mnohem vyšší,“ vysvětlil starosta.

Šestisetwattový kotel pro školu i s nutnými pracemi by podle Macha stál zhruba tři miliony korun, podobnou sumu by pak spolklo zřízení skladového hospodářství a manipulačního vybavení. Na vytápění by se dala využít štěpka z odpadu těžby z městských lesů.

„Zároveň diskutujeme o společném projektu vytápění s továrnou na výrobu střešní krytiny. Jednalo by se o společnou blokovou výtopnu na štěpku, tam už bychom ale štěpku museli kupovat,“ poznamenal Martin Mach.

Vytápění školní budovy město zahrne do projektu celkového zateplení základní školy s výměnou tepelného zdroje. „Projekt chceme nachystat do února, kdy se budou podávat žádosti do operačního programu životního prostředí,“ připomněl Mach.

Radnice už má uzavřeny předběžné dohody s producenty štěpky pro případ, že se k zamýšlenému vytápění přistoupí. „Vzhledem ke zvyšování ekologické daně, bychom na vytápění štěpkou ušetřili,“ doplnil starosta.