Letos uplyne sto čtyřicet let od chvíle, kdy se ve mšenském hostinci v Kostelní ulici sešlo sedmnáct mužů ze Mšena a okolních vesnic. Jejich cílem bylo založit Včelařský spolek pro Mšeno a okolí. A také ho dosáhli. Prvním předsedou mšenských včelařů se tehdy stal Jan Štolc z Ledců.

Právě v roce 1873 se včelaři na Mšensku sjednotili, vzájemně si pomáhali, starší a zkušení včelaři zaučovali své nástupce. Do dvou let od založení měl spolek třiapadesát členů.

Nadšení mšenských včelařů ale po deseti letech zmizelo. Po kruté zimě mezi lety 1882 až 1883 přišlo mnoho z nich o včely, a organizace, o níž byl zpočátku tak velký zájem, zanikla.

Ne však nadlouho. Podle Rudolfa Říhy, současného jednatele spolku, jehož název se ve druhé polovině minulého století změnil na Základní organizace Českého svazu včelařů Mšeno, se tehdejší aktivní včelaři Jaroslav Janatka a Leonard Matěcha pokusili spolek opět obnovit v roce 1900. Podařilo se a spolek vešel do dvacátého století se třinácti členy. „Zásluhou Jaroslava Janatky se včelařství na Mšensku dostalo brzy na velmi dobrou úroveň," konstatoval Rudolf Říha.

Dnes, po téměř půl druhém století má mšenská základní organizace dvaačtyřicet včelařů. O vedení mládeže ke včelaření se starají dva kroužky, jeden na Základní škole ve Mšeně a druhý v Řepíně. „Naši členové mají celkem 550 včelstev," připomněl jednatel Říha a dodal, že jen zhruba deset včelařů je přímo ze Mšena, ostatní pak včelaří v okolních vesnicích.

Podstatná část včelařů, kteří jsou ve Mšeně přihlášeni, jezdí za svými pilnými včeličkami o víkendech. „Máme členy například z Přelouče, Staré Boleslavi, Neratovic, Jičína nebo Lysé nad Labem. Jsou to lidé, kteří se ze Mšenska odstěhovali a nyní se na své usedlosti vracejí ve chvílích volna," přiblížil členy z různých koutů České republiky jednatel.

Říká se, že včelaření je spíše doménou starších lidí, důchodců, kteří mají na včely více času. To částečně platí i pro mšenskou organizaci. „Před pár lety jsme měli věkový průměr kolem pětašedesáti let, v současné době se ale toto číslo novými a mladšími členy zhruba o deset let snížilo. Přesto je však nejvíce včelařů ve věkovém rozmezí od šedesáti do sedmdesáti let," vysvětlil Rudolf Říha, který se kolem včelstev pohybuje už odmala. „Jako malý kluk jsem pomáhal tátovi, ale dříve byly včelky trochu zlejší, takže jsem se jich bál. Časem jsem si ale zvykl. Ve třiaosmdesátém roce otec zemřel, takže jsem už včelařil sám," popisuje svou zálibu mšenský truhlář.

Mšenští včelaři se snaží o to, aby k úlům dostali děti, které by je mohly v jejich zálibě následovat. Z obou včelařských kroužků mají proto velkou radost. „Když pan učitel Podpěra zakládal kroužek ve Mšeně, uvolnili jsme z naší pokladny dvanáct tisíc korun na základní zařízení, věnovali jsme dvě včelstva i starý medomet. Deseti tisíci pak přispělo město," uvedl jednatel organizace a poznamenal, že zázemí pro včelstva mladým včelařům poskytla Základní umělecká škola Mšeno na své zahradě. „Nyní už je kroužek samofinancovatelný, děti mají svůj med a tvoří různé výrobky z vosku a mezistěn," pochválil Rudolf Říha.
Mladí včelaři chodí do kroužku také v Řepíně. Těm mšenská organizace v loňském roce zakoupila novinku – polystyrenový úl.

Hlavními činnostmi včelařské organizace jsou podle Rudolfa Říhy nezbytné ošetřování včelstev a výplata státních dotací.

„Ošetření nemůžeme podcenit. Pokud bychom neměli zdravá včelstva, tak by to byl konec včelaření. Naštěstí se nám je daří udržovat v pořádku. Nákaza ovšem může přijít znenadání, stačí, kdyby si někdo od někoho přivezl například starší úl nebo souše," vysvětlil jednatel, který má na zahradě dvanáct včelstev a plánuje je brzy rozšířit až na dvacítku.

Letošní výročí si mšenští včelaři připomenou na podzimní slavnostní schůzi. Její součástí bude přednáška o medu, kterou budou moci navštívit zájemci z veřejnosti.