I obec, kde se počet obyvatel blíží k pouhým sedmi stovkám, může mít své muzeum. Dokládají to zkušenosti z Čečelic, kde bylo otevřeno před nedávnem v prostorách radnice.

Na začátku cesty k obecnímu muzeu byly aktivity čečelického patriota a kronikáře Jaroslava Jaroše. „Předsevzal si, že zjistí a zpracuje všechna dostupná fakta o obci, její historii, přírodě, životě… A to se mu jednoznačně podařilo. Vznikl tak soubor materiálů, které věnoval obci. Z nich pak byl vytvořen archiv, který je přístupný občanům," vysvětluje správkyně muzea Dana Březinová, která je zároveň čečelickou knihovnicí.

Oblíbená mělnická strážnice Radka Srbová dokázala skloubit práci i zábavu.
Do týmu strážníků patří i border kolie Máňa. Specializuje se na prevenci

Při hledání prostor, kde by mohly být vystaveny artefakty doplňující archivní písemnosti a fotografie, například úlomky keramiky nebo dobové kovové nářadí, padla volba na nevyužité prostory na obecním úřadě. Následovala muzejní práce, při níž knihovnice získala nové cenné zkušenosti. „Nejde jen o nastrkání věcí do vitrín, musí tomu předcházet dobrý koncept,“ připomíná.

Komu patřil náš dům? Odpovědi hledají lidé v archivu 

Motivací pro zřízení čečelického muzea bylo, aby se místní lidé zajímali o místo, kde žijí, včetně jeho historie. „Obyvatelé obce chodí do archivu a hledají si podle čísla popisného, kdo dřív bydlel v jejich domě i obecně historii v jejich okolí. Z toho mám velkou radost," těší Danu Březinovou.

Stálá část expozice má na autentických nálezech, případně replikách ukázat geologický vývoj v katastru, pravěké a středověké nálezy. „Zaměřili jsme se také na dominantu obce, kostel, a nakonec také na lidi, které bychom si měli připomínat pro to, co pro rozvoj obce vykonali," vysvětluje sestavení výstavních mobiliářů.

Bývalý mělnický starosta Ctirad Mikeš. Zastupitelstvo opustil, aby mohl pracovat jako šéf odboru životního prostředí. Nyní se jeho místo ruší.
Politický důchod? Po propuštění s ním už mělnický exstarosta Mikeš nepočítá

Druhá část expozice bude proměnlivá, má připomínat aktuální výročí a události. „Například v letošním roce slavíme 120 let od založení Sokola v obci, což si připomínáme nejen souborem fotografií, ale i originály cvičebních úborů a dalšími předměty,“ dodává správkyně muzea, kde se nacházejí například i historické hasičské přilby, významné poháry fotbalového týmu nebo řemeslné nástroje.

Vernisáž otevřela expozici na obecním úřadě začátkem letošního září, kdy byla slavnost spojena právě s výstavou ke 120. výročí založení Sokola v Čečelicích. A hned se hrnuly náměty a nápady na další činnost muzea ze strany místních občanů.

Smutná vzpomínka na rodiny bratří Steindlerových

Nově je nyní v Čečelicích i pamětní deska místním obětem holocaustu. „Až nyní se nám podařilo splatit tento dluh,“ říká Březinová se vzpomínkou na dvě rodiny bratří Steindlerových, které žily v Čečelicích do roku 1943.

„V lednu 1943 museli nastoupit na shromaždiště v Mladé Boleslavi, odkud bylo všech sedm členů rodin transportováno do Terezína a později do Osvětimi. Jak přesně zahynuli, není známo, jako datum úmrtí je uveden den jejich příjezdu do Osvětimi, 20. ledna 1943," popisuje knihovnice smutný osud dvou rodin.

Zájemci si expozici čečelického muzea mohou prohlédnout každou středu mezi čtrnáctou a sedmnáctou hodinou, případně po dohodě kdykoli jindy.

Přispěli ke vzniku muzea
Poděkování z Čečelic: Mgr. Kučerové z Regionálního muzea Mělník, která pomohla nafotit čečelické nálezy z mělnického depozitáře, které byly předlohou pro výrobu replik, a všechny autentické nálezy spolu s další mělnickými muzejníky časově zařadila. Mgr. Hůrkovi z Oblastního muzea Praha-východ v Brandýse nad Labem za konzultace. Všem, kteří věnovali nebo zapůjčili předměty do expozice. A starostovi Jiřímu Kábrtovi za podporu.