Dovoluje jim to novela vyhlášky, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství v reakci na rostoucí škody na lesních porostech a zemědělských plodinách, způsobených spárkatou zvěří.

Nejdůležitějšími změnami, které nový předpis se začátkem letošního roku přináší, je celoroční doba lovu dospělé černé zvěře a prodloužení 
doby lovu daňčích mláďat, kolouchů jelenů a muflončat.

Podle předsedy Okresního mysliveckého sdružení v Mělníku Václava Víznera je novela vyhlášky příliš ukvapená. „Myslím, že v případě divočáků by se dal odstřel řešit i jiným způsobem. Pokud s nimi mají někde velké problémy, je možné tam stanovit výjimku, ale neřešit to takovouto celoplošnou vyhláškou," uvedl šéf okresního mysliveckého sdružení, podle něhož by novela mohla negativně ovlivnit stavy zvěře především v honitbách, které mají pronajaté soukromníci.

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky bylo zřejmé, že změna týkající se odlovu divokých prasat vyvolá rozpaky v tom, zda je nastavená doba odlovu etická a myslivecká.

„Proto považuji za nezbytné jasně říci, že tato změna neznamená pro uživatele honiteb povinnost, ale dává jim nástroj k okamžitému řešení lokálních problémů v případě, že není jiný způsob," konstatoval ministr zemědělství.

Ačkoli je podle odborníků černá zvěř přemnožená, například v honitbě Mysliveckého sdružení Všetaty – Přívory mnoho odstřelů divokých prasat během roku nemají.

„Tím, že je naše honitba polní, nemáme žádné kmenové stavy černé zvěře. Ta se zdržuje hlavně v lesích. U nás v podstatě jen přechází, což se odrazilo na drobné zvěři. Divočáci totiž vybírají vajíčka a zabíjejí mláďata," popsal předseda všetatského mysliveckého sdružení Jindřich Vais a dodal, že během roku v jejich revíru padne zhruba patnáct divočáků.

„Jejich odstřel ani nenavýšíme, protože tím, jak naší honitbou pouze procházejí, je velká náhoda na černou zvěř narazit. Jiné to je v honitbách s lesy, kde jeden myslivec za rok střelí třeba třicet prasat," vysvětlil Jindřich Vais.

S novelou vyhlášky přišla také obava, aby někteří myslivci nepálili po vůdčích bachyních, které by se běžně střílet neměly.
„Myslivecká veřejnost podle mě velké kusy stejně lovit nebude, protože si je vědoma toho, že je potřeba snižovat stavy především mladé populace. Musí se k tomu přistupovat s rozumem," poznamenal Jindřich Vais.