ON-LINE repotáž o koronaviru najdete ZDE

„Kvůli karanténě jsem nemohla jezdit do školy a samozřejmě jsem nemohla ani chodit do práce či na tréninky," říká Laura Vlčková, mezi jejíž koníčky kromě oděvů a všeho s nimi spojeného, patří jóga, kreslení, malování, pečení, hudba nebo cestování. Nejvíce ji ale prý mrzelo, že se musela na nějaký čas vzdát setkávání s přáteli a historického šermu. „V neposlední řadě se na mně také podepsalo utlumení pracovních a školních návyků," dodává.

Se studiem se ale nakonec podle svých slov vypořádala dobře i distanční formou, a to díky nepodcenění situace. „Samozřejmě se to ale neobešlo bez různých zádrhelů, protože online studium není to samé, jako když člověk chodí do školy normálně, obzvlášť u mého oboru, kde je spousta věcí spíše o praxi než teorii," říká Laura Vlčková.

Na karanténě vnímá pozitivně velké množství volného času, které mohla využít dle libosti, například ke společně stráveným chvílím s rodinou. „Studuji ve zmíněném Liberci a moje sestra v Brně, takže se jinak doma často nesejdeme," dodává Laura Vlčková s tím, že zákaz vycházení jí ve výsledku až tolik nevadil. „Jsem jedním z těch, kteří tráví většinu času sami, takže jsem se bez problému zabavila," vysvětluje.

Jinak se toho pro ni karanténou podle jejích slov moc nezměnilo. „Po jejím konci jsem samozřejmě byla ráda, že se mohu vrátit do práce nebo začít chodit na tréninky, ale přirozeně jsem se vrátila do zajetých kolejí a v rámci možností teď dělám vše zase jako předtím," uzavírá Laura Vlčková.

Jiří Štraub

Koronavirová krize ukázala nové české hrdiny - zdravotníky, lékárníky, řidiče autobusů, prodavačky, pošťačky a další profese. Všichni zaslouží obdiv a poděkování. Deník je představuje v seriálu. Další příběhy hrdinů čtěte ZDE.