Na aktuality z komínů chemických závodů na Mělnicku, jak v kralupské rafinerii, tak v kralupské Spolaně, upozornil Pavel Kaidl z centrály společnosti ORLEN Unipetrol RPA. I když je to vysoko, nahlédnout do domácností sokolí rodiny v Kralupech může kdokoli – a to dokonce v přímém přenosu.

„Zájemci mohou hnízdění sledovat on-line na webu www.starameseosokoly.cz,“ připomněl Kaidl. S dodatkem, že v příštích dnech by mělo dojít na kroužkování mláďat. Firma na projektu hnízdění sokolů již desátým rokem spolupracuje se sdružením ALKA Wildlife. Zahrnuje to nejen kroužkování, ale i přípravu vyhovujících hnízdních budek – a ostatně i samotné sledování pomocí kamer. Ty jsou sice zacíleny právě na sokoly, avšak z Neratovic je k dispozici i blízké nahlédnutí na hnízdění holubů.

Nebyl to záměr. I v Neratovicích měli sokoli připravenou hnízdní budku vybavenou kamerou – avšak rozhodli se, že se okukovat nenechají. Sokolí pár ji nechal bez povšimnutí a vybral si k bydlení budku bez kamery na druhé straně areálu, i když byla obsazená: vystrnadil z ní poštolky. Nevyužitou budku s připraveným on-line přenosem si pak našli holubi – a tak je k mání i přenos z jejich hnízdění.

Že se sokolům ze Spolany vylíhla mláďata, zatím ornitologové vědí díky pozorování dalekohledem. V Kralupech, kde sokoli zahnízdili v březnu, může dvě hlavičky v hnízdě pozorovat na záběrech kamery kdokoli. Nyní se ornitolog Václav Beran ke hnízdním budkám chystá vylézt: mláďata čeká kroužkování. Takový kroužek na ptačí noze Beran připomíná k našim občanským průkazům s bezkontaktně čitelnými údaji. „Pouhým okem sokoly rozlišit nedokážeme, ale díky kroužkům je rozeznáme: na fotopasti nebo dalekohledem přesně zjistíme, o kterého sokola jde,“ vysvětlil ornitolog. A taková zjištění nabízejí i vcelku intimní nahlédnutí pod křídla: umožní nejen sledovat, zda mláďata úspěšně přežívají, ale i jejich další osudy: kam se odstěhují, s kým zahnízdí, jestli jsou si konkrétní jedinci s partnery věrní…

Sokol stěhovavý bývá označován za jeden z mála druhů, které se z naší přírody úplně vytratily, ale dokázaly se vrátit. Nyní je v České republice evidováno zhruba 110 párů. Jejich hnízdění v průmyslových areálech s vysokými objekty – vedle chemiček to jsou třeba elektrárny – není ojedinělé; bývá navíc úspěšné. Nejen díky domu, že provozovatelé připravují hnízdní budky (výskytem dravců se rádi pochlubí, protože představují signál o stavu přírody v místě velkých provozů), ale hlavně z toho důvodu, že tam sokoli nacházejí dostatek klidu i potravy; loví holuby, kachny, další menší ptáky či netopýry. Sokoli, kteří se se dožívají až 20 let, se na svá oblíbená hnízdiště zpravidla vracejí po celý život.