Žádné dramatické důsledky sucha na vinicích nezaznamenal ani předseda sdružení vinařů Mělnický košt Karel Hejduk. V souvislosti s počasím jenom poukázal na to, že jsou s výrobou vína v porovnání s předchozími lety asi o měsíc napřed. „Včera jsme měli první den sklizně, což je opravdu neobvykle brzo. Momentálně sklízíme hrozny Solaris, což je raná moštová odrůda, která se používá k výrobě bílých vín. Bobule sbíráme ručně, abychom byli vůči rostlinám co nejšetrnější. Za den přitom sklidíme pět až deset tun hroznů,“ vypočetl sklepmistr a předseda sdružení Hejduk.

Nabídku festivalu vína Mělnický košt, který se konal minulou sobotu už po dvanácté, prozatím zvyšující se teploty posledních let nijak neovlivnily. Hejduk ovšem připustil, že příští ročník by mohly být oslavy vína pro některé vinaře složitější. Kvalita moštu prý bude záležet hlavně na cukernatosti hroznů a množství kyselin. Dlouhodobě stabilní cenu vína to podle jeho slov ale rozhodně neovlivní.

Žádné ztráty nemělo kvůli vysokým teplotám ani vinařství Školní statek Mělník. Tam jsou momentálně s produkcí vína o čtrnáct dní napřed. Hodnotit letošní úrodu se ale neodvažují. Po první sklizni to prý zatím vypadá na hodně dužniny a málo šťávy, což by samozřejmě mohlo v konečném důsledku ovlivnit množství i kvalitu vyprodukovaného vína.

Hrozny vína jsou totiž velmi citlivé na změnu podnebí nebo málo vláhy. Příznivé podmínky v období od začátku růstu bobulí až po jejich zaměkávání jsou proto rozhodující pro dobrý ročník. Dlouhodobý nedostatek vody může způsobit zmenšení objemu bobulí a usychání nových sazenic. Letošní teplé počasí si přesto někteří vinaři pochvalují. Se svou úrodou je zatím spokojená i majitelka Vinařství Bettina Lobkowicz.

„Máme sice menší bobule, ale zato hodně hroznů. Myslím si, že z nich bude i lepší víno, protože bude mít koncentrovanější aroma. Teď spíše záleží na tom, jaký bude srpen a září, kdy začneme sklízet. Oproti minulým rokům přitom bude sklizeň asi o tři týdny dříve. Je tedy možné, že kyseliny ve víně ještě nebudou tak výrazné. Některé odrůdy jako Muškát, Müller nebo druhy bílého vína tak mohou mít problém. Na výrazné chuti vína se totiž podílejí nejen cukry, ale právě také kyseliny. U červených vín je menší množství kyselin lepší, ale bílé odrůdy bez nich působí příliš plošně a nezajímavě,“ vysvětila Bettina Lobkowicz. Největší obavu má proto nyní hlavně z toho, že přijdou do Česka silné bouřky s deštěm nebo kroupami. To by totiž mohlo vést k popraskání bobulí a ztrátě části úrody.

Období od začátku srpna je také spojené s prodejem částečně zkvašeného hroznového moštu, lidově řečeno burčákem. Poptávka po něm je u zákazníků podle Lobkowicz určitě velká. Ve své vinárně ho prý bude mít připravený na konci příštího týdne. Zákonem stanovené období pro prodej burčáku je přitom až do 30. listopadu. Jedná se v podstatě o meziprodukt při výrobě vína a oproti klasickému vínu obsahuje více cukru a méně alkoholu, mezi jedním a sedmi procenty.

S názorem, že bude víno díky letošnímu teplému počasí sladší a kvalitnější, souhlasí i sklepmistr Roman Bouška z Jevíněvského vinařství. V ohrožení byly podle něj na vinicích jenom mladé sazenice vína, které by bez pravidelného přísunu vody uhynuly. „Horko nás skutečně nijak výrazně nezasáhlo. Nové sazenice zaléváme a starší odrůdy vína mají hluboké kořeny, což znamená, že prakticky vůbec nezávisí na dešťové vodě. Jejich kořeny si totiž berou vláhu z hloubky půdy, která je zde tvořená zejména opukou a jílem. Každý rok navíc vyrostou kořeny přibližně o jeden metr. Přičemž naše starší odrůdy, jako je třeba Müller, tu pěstujeme už asi padesát let,“ prozradil Bouška. V Jeviněvsi začnou letošní úrodu sklízet přibližně za dva týdny. Zatím prý ale s většinou vína počítají do pozdního sběru.

Termínem pozdní sběr se označují jakostní vína, u nichž byla sklizeň hroznů provedena v pozdějším období. Tedy teprve, kdy cukernatost hroznů dosáhla jednoduše řečeno hodnoty jednadvacet gramů cukru na jeden litr vína. Jedná se proto zejména o kvalitní suchá či polosuchá vína s menším obsahem alkoholu.