V pátek 4. ledna se uskutečnilo v Mělníku vzpomínkové setkání členů Konfederace politických vězňů, zástupců měst a obcí regionu i společenských organizací, spojené s položením květin k památníku obětí komunismu ve dvoraně Masarykova kulturního domu v Mělníku.

Úvodní projev pronesl Vladimír Hradec, předseda mělnické pobočky Konfederace politických vězňů. Na příkladech uvedl zlovůli a třídní nenávist totalitního komunistického režimu a oběti jeho nadvlády v letech 1948 - 1989. Na pamětní desce ve dvoraně Masarykova kulturního domu je připomenuto 233 popravených lidí v Československu, kteří dali najevo svůj nesouhlas s politikou tehdejší KSČ. Vzpomenul rovněž, že tento pietní akt se letos koná při příležitosti 69. výročí popravy mělnického občana Josefa Hořejšího z Chlumína, majitele továrny na dětské kočárky Liberta, dříve vězněného i fašisty. Spolu s dalšími odpůrci režimu po roce 1948 se zapojil, v rámci skupiny Masaryk - Palacký - Žižka, do odbojové činnosti výrobou a rozšiřováním protikomunistických letáků. Poprava J. Hořejšího se datuje na 7. ledna 1950, tehdy mu ještě nebylo ani pětačtyřicet let.

Na mítinku byli přítomni i zástupci z Kralupska. Proto byli vzpomenuti další popravení, oběti totalitní zvůle, i z tohoto regionu. Jednalo se o štábního kapitána Vratislava Jandu, narozeného v Úžicích, dále Bedřicha Juditku z Postřižína, který byl odsouzený v jednom z 35 následných procesů po justiční vraždě doktorky Milady Horákové, kdy jediným verdiktem soudu byl trest smrti.

„My, kteří jsme pamětníky a oběťmi v době totality, chceme i budoucím generacím zanechat určitý vzkaz. Jednou z možností je setkávat se u památníku obětí. Není to ale jen tato jednorázová vzpomínková akce. Byl jsem vloni jako někdejší politický vězeň osloven společností Post Bellum. Uvedená nezisková organizace archivuje vzpomínky válečných veteránů z 2. světové války, přeživších holocaust, odbojářů, vyprávění politických vězňů, představitelů disentu atd. Natočili jsme v září 2018 desetihodinový rozhovor, jehož část již byla Českým rozhlasem odvysílána v hodinovém pořadu. Byl jsem internován ve vězení koncem roku 1953. Ti, kdo byli jako političtí vězni žalářováni do té doby, tak na ně byly, podle rozhodnutí ústředního výboru KSČ, používány gestapácké metody, zejména bití. V létě roku 1953 bylo pak rozhodnuto o aplikaci psychických metod. Ty jsem už zažil, a věřte, že byly stejně kruté, jako ty, které byly prováděny s použitím fyzického násilí,“ uzavřel Vladimír Hradec.

Se svým zamyšlením vystoupil i starosta Mělníka Ctirad Mikeš, který analyzoval současný politicko - společenský vývoj. Připomenul kořeny demokracie prvorepublikového československého státu, na které navázal vývoj po tzv. sametové revoluce. Uvedl mimo jiné, že určité symptomy současného politického vývoje a společenského dění jsou mementem pro blízkou budoucnost.

Jiří Herain