Pole na Mělnicku jsou v deštivém létu plná vody. Přestože je čas sklizně, obilí na nich zůstává. Zemědělci se tam s těžkými kombajny nedostanou.
Klasy tak napadají plísně. Stejně je na tom i zelenina.

Plísněmi trpí nejvíce brambory, cibule a fazolové lusky. Zemědělci jich musejí likvidovat velké množství. A jejich ztráty rostou.

Snad jedinou plodinou, které nevadí deštivé počasí, jsou kedlubny. I přes nižší teploty a vodu stojící na polích stále rostou a neplesnivějí.
„Zálezlická pole stříkáme každých deset až čtrnáct dní, ale stejně to moc nepomáhá,“ uvedl Vladislav Opršal, agronom společnosti Hanka.
„Když konečně dojde na sklizeň, komplikuje nám práci všudypřítomné bahno, které zalepuje kombajny na sklízení, traktory často zapadnou a už nemohou vyjet ven z pole,“ doplnil Opršal.

Začátek letošního léta byl přitom pro zeědělce velmi slibný. I přes velké sucho byli tehdy schopni pole zavlažovat vlastními zdroji, a kontrolovat tak stav půdy i očekávané úrody. Po suchých dnech ale přišly vytrvalé deště.

Plísním, které jsou jejich následkem, se nevyhnulo ani obilí. Do mokrých polí plných bahna zemědělci nemohou vjíždět s kombajny ani další těžkou technikou.

A pokud obilí přece jen sklidí, je vlhké. „Ve výkupu ho od vás nikdo nekoupí, většina klasů plesniví a pak znovu naklíčí, čímž ztrácí na kvalitě. Navíc ani množství, které bychom mohli prodat, není tak velké,“ vysvětlil zemědělec Miloslav Špic ze Zálezlic.

Letošní sezona je podle zemědělců nešťastná. Kvalita sklizených plodin klesá, jejich uskladnění je složitější a nepomáhají téměř žádná opatření.

Podle některých zemědělců se navíc na jejich situaci podepisují nejen dlouhodobé deště, ale i dovoz plodin z ostatních zemí Evropské unie. „Dovozy z Polska a ostatních zemí nám komplikují prodej, nemůžeme se s našimi produkty dostat na jejich ceny, zvlášť ve chvíli, kdy panuje toto počasí a my tratíme na velkém množství plesnivých plodin,“ poznamenal zemědělec z Hostína u Vojkovic Zdeněk Zeman.