Stužky jí do obdélníčků, z nichž se skládají špičky v podobě artyčokových lístků, stříhá maminka. „Je to moje vrchní střihačka, šetří mi čas," říká Soňa Slaninová. Špičky se pak skládají přes sebe na vrchní části vejce. Spodek polystyrenového základu se nařezává na dílky, pak připomíná částečně oloupaný pomeranč.
Následuje zase práce s nůžkami, tentokrát už v ruce Soni Slaninové. Musí si totiž z látek podle šablony, kterou si sama vytvořila, nastříhat dílky na spodek vejce. Jejich kraje pak zasouvá právě do nařízlých otvorů.
Zní to prostě, artyčoková technika ale patří mezi práce, kterým se říká piplačka. Vedle fantazie to chce pořádnou dávku pečlivosti a trpělivosti. „Pro mě to není povinnost, sedím u nešitého patchworku celé hodiny a pořád mě to baví," vysvětluje.
Ruční práce měla ráda už jako malá. „Maminka s babičkou mě učily plést, také jsem háčkovala, vyšívala nebo navlékala korálky," vzpomíná. Později se pustila i do šití, pro rady nechodila daleko, sestra byla krejčová. „Šila jsem na sebe, později i na děti. Teď už vytáhnu šicí stroj většinou jen když dělám kostýmy na maškarní bály, byli jsme s manželem například za Křemílka s Vochomůrkou nebo Asterixe s Obelixem. Manželovi také šiju převleky na recesistický závod Mělnická jizerská padesátka, kde byl třeba s trpaslíky za Sněhurku," vypráví Soňa Slaninová.
S různými technikami uměleckých řemesel se seznamovala především v módních časopisech, kde bývaly i stránky věnované dobrým nápadům. Věrná zůstala nešitému patchworku a ubrouskové technice. „S oběma začínala jen tak pro radost, později jsem rozdávala své práce jako dárky, to ale hodně lezlo do peněz. V posledních letech mívám stánek na různých jarmarcích a trzích, teď se chystám na velikonoční nedělní jarmark na liblický zámek," říká Soňa Slaninová.
U vajec zdobených artyčokovou technikou prý u zákazníků vede barevná spojení oranžové a žluté, také bílá s modrou nebo červenou. „Do módy jde i fialová a teď jsem například zkusila spojení hnědé a žluté a vajíčka se líbila, byla hned pryč," vysvětluje bankovní úřednice, která své zkušenosti s artyčokovou metodou předává dalším zájemcům na kurzech.
VIZITKA
Soňa Slaninová po mělnickém gymnáziu s ekonomickým zaměřením pracovala na různých místech, ale pokaždé s penězi, teď je pokladní v bance. Pochází z Měníka, žije v Mlazicích. S manželem mají dvě dospělé dcery. K jejím zálibám patří vedle ručních prací lyžování a karty, ráda hraje studentský mariáš.
