Mělnické barokní varhany se po více než sto letech vracejí zpátky do chrámu svatých Petra a Pavla. Jedinou dochovanou část cenného nástroje ze začátku osmnáctého století, vyřezávané průčelí, si mohli prohlédnout návštěvníci kostela v rámci letošních Dnů evropského dědictví.

Předcházelo tomu pět let práce restaurátorů. Ti svou cestu za záchranou varhan zahájili ve věži chrámu, kde zapomenutý varhanní prospekt ležel skoro padesát let. Strávili tam dlouhé dny probíráním nánosů holubího trusu.

Podle pražského restaurátora Dalibora Vinkláta s pomocí malých špachtlí a sítek pátrali po drobných vyřezávaných lístcích.

„Našli jsme jich čtyři přepravky. Byla to příšerná práce, ale chtěli jsme získat všechny, které zůstaly,“ vrátil se do minulosti Dalibor Vinklát, který se zaměřuje právě na restaurování uměleckých řemeslných děl ze dřeva.

Následky způsobené červotočem ani plísněmi ho tehdy nepřekvapily, nechápal ale lhostejnost lidí v minulém století, kdy dřevěná část nádherných varhan skončila ve vlhké věži plné ptáků. A jejich trusu.

Varhany byly na kůru chrámu svatých Petra a Pavla od roku 1712 až do roku 1898. Tehdy je nahradil jiný nástroj, určený původně pro kostel svaté Ludmily na Pražském předměstí. Mělo jít jen o provizorní řešení, od kterého ale uplynulo už 111 let.

Prospekt barokních varhan čekal na návrat v mělnickém muzeu. Došlo k němu až po padesáti letech, v polovině minulého století. Místo na kůru však záhy skončil ve druhém podlaží gotické věže.

A všichni na varhany zapomněli. Na začátku devadesátých let bylo sice chátrající průčelí nalezeno, na záchranu ale dále marně čekalo.
Smůla se zlomila až před šesti lety, kdy se u prospektu sešli tehdejší probošt Jan Jucha spolu s Renatou Špačkovou, úřednicí působící tehdy v památkové péči. Po základním zajištění se památka konečně dostala do rukou restaurátorů.

Tehdy také už existoval Mělnický osvětový a okrašlovací spolek, jehož členové usilují o záchranu mělnické památky.

Na nákladný projekt obnovy varhan chrámu svatých Petra a Pavla stále shánějí peníze. Pokračuje sbírka, do níž přispívají dárci, i benefiční koncerty a další projekty.

Restaurátorské práce pokračují v etapách právě podle ekonomických možností.

Vedle průčelí barokních varhan už byla restaurována i skříň pozitivu, vestavěná v zábradlí chrámové kruchty. Byla totiž v havarijním stavu a hrozilo, že se zřítí.

Podle místopředsedkyně Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku Renaty Špačkové celkové náklady přesáhly 1,3 milionu korun.

Další etapou projektu má být výstavba nového nástroje. Spolek má na svých účtech výhradně na varhany dva miliony, potřebuje však ještě dalších osm milionů korun.

Tři otázky pro… Renatu Špačkovou, místopředsedkyni Mělnického osvětového a okrašlovacího spolku

Projekt obnovy varhan má za sebou úvodní etapu, po níž bude následovat výstavba nového nástroje za asi deset milionů korun. Je naděje, že na ni získáte dotace?
Naděje existuje vždy, musíme věřit v cíl a hledat cesty k jeho naplnění, byť ne vždy musíme dosáhnout úspěchu. Už na počátku se někomu mohl jevit celý nápad zcela nereálný. Ale nám se podařilo z trosek zachránit barokní památku, o což se snažili neúspěšně naši předci. Dárci se našli. Nyní se pracuje na tom, aby případně mohla být podána žádost o dotace z norských fondů. Tehdy by se už nejednalo jenom o varhany, ale o opravu celého kostela sv. Petra a Pavla. Hlavní úloha by už připadla Proboštství Mělník. Realizaci však umožňuje angažovanost občanů.

Jaké akce spolek ve prospěch projektu obnovy varhan pořádá?
Většina akcí, které spolek pořádá či spolupořádá a na nichž zní hudba, je pořádána ve prospěch varhan. Těmi hlavními jsou benefiční koncert a Cyklus chrámových koncertů, jehož tradice je však delší než projekt. Ve prospěch projektu obnovy je pořádán i adventní koncert Klášterní ztišení v kostele sv. Vavřince na Pšovce. Končíme v prosinci Varhanní půlhodinkou, která je příjemným setkáním příznivců projektu, jimž hudbou (a svařeným vínem) děkujeme za přízeň. Tyto akce zvyšují povědomí o projektu obnovy varhan a oslovit dárce je potom snadnější. Mají též být příspěvkem k obohacení kulturního života města.

Je spolek zaměřen výhradně na varhany nebo se zabývá i jinými projekty?
Spolek nevznikl proto, aby se staral o varhany. V jeho stanovách je uvedeno: spolek chce šířit pochopení pro ochranu historických památek jako jednoho ze zdrojů poznání minulosti a duchovního obohacení přítomnosti, chce napomáhat jejich obnově. Od toho se odvíjí veškerá naše činnost. Už šest let jsme lokálními garanty mělnických Dnů evropského dědictví, které mají vždy různý obsah a nás to přivádí k jednání s řadou institucí, zájmových organizací a spolků, které na nich spolupracují, a my v tom vidíme jeden z prostředků vytváření občanské společnosti. Stáli jsme u obnovy Svatotrojické pouti, vydáváme publikace, které mají též přispívat k naplňování cílů spolku. Za památkami přichází spousta lidí, knížky jsou čteny a to nás motivuje k další činnosti. Díky ní jsme se stali i partnery města Mělník pro projekt revitalizace.