VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Neratovice: od modelů raket se po letech dostali až k papírovým zázrakům

Neratovice/ Modeláři z neratovic jsou už řadu let známým pojmem v celé republice, říká šéf klubu Milan Tesař.

19.11.2008 1
SDÍLEJ:

Nejmenší návštěvníci modely obdivují, starší už je spíš hodnotí a diskutují o nich.Foto: Foto: Pavel Schebesta

Zdejší modelářský klub oslaví v sobotu důležité jubileum. Desátý ročník celostátní soutěže Neratovický papír 2009 je zároveň velkou výstavou s mezinárodním zastoupením. Neratovičtí modeláři ale mají celkové víc než třicetiletou historii. Hovoří o ní jeden ze zakladatelů a dlouholetý předseda Milan Tesař.

Jaké byly úplné prvopočátky modelářů v Neratovicích?
Začali jsme s modely raket. Bylo to někdy v roce 1976, kdy se při organizaci tehdejšího Svazarmu ustavil modelářský klub, který měl zpočátku pět členů. Pak se rozrostl na patnáct. Bez rozdílu věku – byli v něm žáci, junioři i dospělí. Měli jsme v Lobkovicích svoji klubovnu, což neměl zdaleka každý klub v republice. Prostor pro práci se brzy odrazil ve výsledcích. V krátké době jsme se dostali do sdělovacích prostředků. Napřed o nás psali v regionálním tisku a pak si nás všiml zástupce šéfredaktora časopisu ABC, což bylo v té jedno z mála modelářských periodik. Natočil s námi rozhovor, kterým jsme se stali známí i mimo region.

K raketářům pak přibyli další …
Někteří členové měli i další aktivity a rozšířili naši činnost o stavby modelů lodí. Zapojily se do nich i děti, které byly později hodně úspěšné, stejně jako s raketami, s nimiž se umístily na předních příčkách v celostátní soutěži. Lodičkáři pak začali i s volnými plachetnicemi, které se stavěly jen na několika místech v Československu. Nejlepší modeláři byli v Kolíně. My jsme tam jezdili soutěžit a podařilo se nám v jednom ročníku zvítězit v Českém poháru jednotlivců. Na začátku října 1984 jsme se rozrostli o modeláře železniční. Přestěhovali jsme klubovnu do větší místnosti, kde se mohlo postavit kolejiště v obou měřítcích, TT i H0. Pak se nám stala moc nepříjemná věc: klubovnu nám vykradli. Zmizely lokomotivy, vagónky a další technika v hodnotě třicet tisíc korun. Za tu částku se v té době dalo pořídit menší osobní auto. Událost měla vliv i na oslabení kolektivu.

Nezmínil jste modeláře automobilové. Byli přece slavní?
Ano, díky autodráze, největší v tehdejším Československu. Měřila skoro 42 metrů a začali jsme ji stavět kolem roku 1978. Zásluhu na tom měl kolega Šolc z Prahy, který se do Neratovic oženil. Na této autodráze se pořádalo deset soutěží ročně v různých kategoriích. Byla to doba největšího rozkvětu. Dráhové modelářství později začalo ustupovat rádiem řízeným modelům, protože stavba drah byla stále náročnější.

Kdy přišly na řadu papírové modely?
Většina modelářů znala vystřihovací modely architekta Richarda Vyškovského, které vycházely v ABC a jejich stavbou sbírala první modelářské zkušenosti. Mnoho lidí mělo hotové modely doma. Proto jsme se v roce 1984 dohodli, že uspořádáme výstavu modelů z ABC a nakladatelství Albatros, které vydávalo především architekturu. V zimě jsme uspořádali klubovou soutěž a později jsme přešli k soutěžím širšího charakteru. Byly jednodenní a konaly se i v Mělníku. A právě díky kontaktům s redakcí ABC jsme se od regionálních soutěží brzy dostali k soutěžení v celostátním měřítku. Neratovický klub byl jedním z prvních, který je pořádal. Velkou akceleraci papírovému modelářství udělil vznik Centra papírových modelů v roce 1998. Je to občanské sdružení, které soustřeďuje modeláře z celé České republiky a má mezi sebou i zástupce ze Slovenska. Jednu dobu mělo na sto padesát členů. Začali jsme soutěže pořádat podle jednotných pravidel a na vysoké úrovni. Vytvořili jsme tým, který modeláře vedl a já byl zvolen jeho předsedou. Organizovali jsme i výjezdní výstavy. Jedna z největších se konala v Muzeu hlavního města Prahy v roce 1999. Trvala měsíc a pro velký zájem byla ještě o dva týdny prodloužena. Další expozice jsme prezentovali na různých místech ČR a byly i několikaměsíční. Součástí výstav byly soutěže, takže postupně vznikl systém, který spadal do rámce mistrovství republiky. Pod hlavičkou CPM se rodily i další samostatné kluby: Brno – Lužánky, Ostrava, Olomouc, Přerov, Česká Lípa a další, v současnosti je jich asi dvanáct.

Jakých pravidel se musí modelář držet?
Především se musí držet stanovených kategorií. Jejich systém jsme převzali z Polska, které je modelářskou velmocí ve vydávání modelů a má největší členskou základnu v Evropě. Jsou to letadla, bojová technika a železniční vozidla. U nás jsme si systém upravili na kategorie pásové a kolové techniky, lodi, železnice a architektura. Základním materiálem je papír, k tomu jemné kovové fólie. Propracovanost modelů se dostala na takovou úroveň, že se dají srovnávat s modely plastikovými. Když se na ně podíváte z větší vzdálenosti, nepoznáte, jestli jsou z papíru, nebo z plastu. Týká se to i funkčních prvků na modelech, klapky a zatahovací podvozky u letadel, otočná kola a pásy, funkční příklopy a podobně.

Zvládají takovou preciznost i mladí modeláři?
Ano, mladí se na soutěžích úspěšně prosazují. Před několika lety zvítězil jeden náš třináctiletý člen s modelem obrněného transportéru. Základem jsou kroužky, v nichž se dětí učí pracovat s nůžkami a lepidlem. I nejmladší mají svou kategorii. Je to pro ně práh, přes nějž vstupují do modelářského světa.

Kde mají Neratovičtí největší soupeře?
Jsou hlavně v domech dětí a mládeže. Dominantním v rámci celé republiky je DDM Brno – Lužánky, kde je široká členská základna. Jsou na špici a s nimi svádíme největší souboje o přední místa. Velmi dobří jsou modeláři ostravští a prostějovští. Kvalitně pracují některé menší kluby v Praze, kde soutěží hlavně dospělí.

Může se do soutěže přihlásit i modelář, který není v žádném klubu?
Jistě. Buď může s modelem přijít a vystavit ho, nebo s ním může i soutěžit. Členství v klubu není podmínkou. Soutěže mají otevřený charakter a mají i náborový účel. Modelář se po takové zkušenosti může rozhodnout začít klub navštěvovat. Získá v něm rady od odborníků, kteří už něco dokázali.

Jste rozhodčí, takže soutěžit nesmíte. Vystavujete?
Protože jsem předsedou, tak mám na starost spoustu organizační činnosti. Baví mě, protože vidím, že klub se rozvíjí. Ale na modelařinu mám proto málo času.

A když čas máte, co nejraději stavíte?
Začal jsem jako raketový modelář, podporoval jsem železniční sekci, ale nejvíc tíhnu k lodím, v poslední době spíš rekreačně. Mám rád rádiem řízené plachetnice. Občas si postavím z papíru nějakou architekturu.

V klubu máte i projektanta.
Je to Ondřej Hejl, který loni získal titul „papírový král“. Je velice produktivní, za čtyři roky, co projektuje, navrhl dvacet vlastních staveb. Jednou z prvních byl hrad Houska, pak lobkovický zámek, tvrz v Odolena Vodě. V poslední době dokončil model svatovojtěšského kostelíka v Neratovicích.

Z vašeho líčení vyplývá, že neratovičtí modeláři nejsou v ČR neznámým pojmem?
Dá se říci, že jsou pojmem velmi známým. Je to stálou členskou základnou a dlouhou tradicí.

Pavel Schebesta

19.11.2008 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

KRÁTCE: Vánoční dárky lze koupit i ve škole

Černý led v kopci může způsobit, že auta kloužou zcela neovladatelně.
AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Kašle a rýmy s teplotami přibývá, chřipka však zatím neútočí

Střední Čechy – Nejfrekventovanější výskyt akutních respiračních infekcí zůstává ve středních Čechách na Příbramsku, naopak nejnižší nemocnost se z Kladenska během uplynulého týdne přesunula na Kolínsko. Nadále platí, že situaci lze označovat jako klidnou a nijak nevybočující ze zkušeností uplynulých let. Údaje praktických lékařů a pediatrů sice ukazují, že nemocnost zvolna stoupá – to je však v tomto ročním období obvyklé.

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Proklikejte si, kolik zaplatíte za dvě deci svařeného vína či punče na vánočních trzích na náměstích českých, moravských a slezských měst.

FOTOGALERIE: Právě jsme se narodili

Mělník, Neratovice - Prohlédněte si miminka, která se nově narodila v mělnické a neratovické porodnici.

Kralupský ultramaratonec René Kujan dostal cenu pro filantropy

Kralupy - Česká asociace paraplegiků – CZEPA spolu s Kralupanem René Kujanem získala při letošním vyhlašování Cen Fóra první místo v kategorii fundraisingový projekt roku, kde se získávají finanční prostředky pro potřebné. Ocenění vyhlašuje Fórum dárců, které zastřešuje všechny dárce v republice, podporující tělesně hendikepované lidi. Letos byly přihlášeny přes dvě stovky projektů.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT