Na levém břehu řeky hráz vyroste v souvislé linii kromě nezbytných průchodů, které při povodni zakryjí mobilní zábrany. Ze severovýchodní strany ochrání Libiš a ze severu a východu Spolanu i město. Zasáhnou i v prostoru mezi jižním okrajem areálu chemičky a jezem v neratovické části Lobkovice.

Na pravém břehu Labe budou velké vodě bránit hráze ze tří stran, jižní, západní i severní. Obklopí neratovickou část Mlékojedy, která byla posledními dvěma povodněmi vážně poškozena.

Linie protipovodňové ochrany se dotkne asi 130 pozemků téměř čtyřiceti vlastníků, mezi nimiž jsou i firmy, město, vesnice, Spolana a Povodí Labe. Řešení majetkoprávních vztahů patří k přípravám celého záměru.

Na nákladech na pořízení nezbytných dokumentů se mají podílet společně Neratovice, Libiš a Spolana. Město přibližně pětinou, vesnice asi desetinou a chemička sedmdesáti procenty. Společně pokračují i v přípravách projektu až do vydání územního rozhodnutí.

Neratovická radnice dále vede jednání v rámci přípravy projektu s ministerstvem zemědělství, životního prostředí a dopravy i s krajem. Později bude projekt předán budoucímu investorovi, Povodí Labe.

S realizací protipovodňových opatření počítají optimistické odhady v roce 2021. To je však podmíněno provedením řady administrativních a povolovacích procesů, od vydání územního a stavebního povolení přes výběrová řízení až po provedení dotačního řízení. „Projekt musí být realizován ze státního dotačního titulu Program prevence před povodněmi. Jeho průběh nelze v současné době předvídat,“ připomněl Svoboda a doplnil, že stavba bude zřejmě otázkou několika let. 

Záplavy v roce 2013
Při posledních záplavách bylo v roce 2013 evakuováno 26 438 osob, 618 osob bylo zachráněno, 15 životů vyhaslo. Celkové škody se počítají v řádu desítek miliard korun

Velká voda, která se hnala po obcích a městech v mělnickém regionu v roce 2002 a následně i v roce 2013, si vynutila účinnou ochranu v podobě výstavby hrází.

Protipovodňová hráz vyrostla například v Hoříně již po povodni v roce 2002. Zatěžkávací zkouškou v roce 2013 však neprošla. Voda ji nakonec přibližně o dvacet centimetrů překonala, a tak se uvažuje o jejím zvýšení o půl metru. Náklady se odhadují na 170 milionů korun.

Také Mělník čeká druhá etapa výstavby protipovodňové hráze. Práce, které pokračují, by podle odhadu měly vyjít na 90 milionů a hotovo by mělo být až za rok. Části Mlazice a Pšovka by tak mohly být v roce 2019 chráněny před stoletou vodou.

Hráz chrání také Zálezlice, které se staly symbolem povodní v roce 2002. Měří 1500 metrů a místy dosahuje čtyři a půl metru. To, že jsou hráze šťastným řešením, ukázala právě zkušenost této obce. I když nebyla před čtyřmi lety kompletně dokončena, nebyly škody díky ní tak vysoké, jako tomu bylo při velké vodě v roce 2002.