Vedoucí centra Daniela Vrbová tu pracuje od samotného vzniku centra, tedy osmým rokem. Žena, která vychovala pět vlastních dětí a dělala také práci pečovatelky, je pro tuto práci více než dostatečně povolaná.

„Když mi končila poslední rodičovská, oslovila mě vedoucí neratovického odboru sociálních věcí a školství Marcela Brodilová, zda bych nechtěla zkusit pracovat s dětmi," popisuje Vrbová, jak se ke svému současnému zaměstnání vlastně dostala.

Ze začátku přitom neměla pracovat přímo v nízkoprahu, jak centru sama říká, ale jako koordinátorka preventivního volnočasového program pro děti s názvem Pět P. Tedy pomoc, podpora, přátelství, péče a prevence.

„Jde o podpůrný program pro děti, kterým z jakýchkoliv důvodů hrozí sociální vyloučení, což znamená, že se špatně seznamují a nejsou schopné ve společnosti normálně fungovat," přibližuje Vrbová hlavní cíle programu. „Bývají to hlavně děti z menšin, děti, které trpí rozvodem rodičů nebo tím, že na ně rodiče nemají čas. Případně i děti s lehčím zdravotním handicapem," popisuje nejčastější potíže svých klientů.

Tyto děti dostávají k ruce „staršího sourozence", který s nimi minimálně jednou týdně tráví volný čas a pomáhá jim ztratit ostych před druhými. „Jsou to speciálně vyškolení dobrovolníci starší osmnácti let, kteří musí projít psychologickými testy," podotýká Vrbová.

Krátce poté, co se program rozběhl, se ukázalo, že počet klientů výrazně převyšuje počet dobrovolníků. Právě proto se vedení města rozhodlo otevřít nízkoprahové centrum, kde se děti scházejí, aby se tu naučily spolupráci a soužití v kolektivu.

„Některé děti jsou v kolektivu přece jen raději než jenom s jednou další osobou," přiznává Daniela Vrbová. „Mnohdy se to navíc ani nehodí, jsou děti, které mají opravdu vážné problémy. U nich by byl výběr dobrovolníka skutečně složitý, ne-li dokonce nemožný," dodává.

Do prostor centra, které sídlí ve stejné budově jako rehabilitace, tedy v Kojetické ulici hned vedle městského Duhového hřiště, docházejí děti ve věku od šesti do osmnácti let. A někdy i mladší.

„Po organizaci Člověk v tísni, která tu před několika měsíci působila, ale z nedostatku financí musela skončit, jsme převzali další dva projekty. Líbily se nám, protože vhodně doplňovaly naši vlastní činnost," říká Vrbová.

Nízkoprahové centrum tak vedle toho, že koordinuje program Pět P a nabízí dětem z okolí prostor, kde se mohou setkávat se svými kamarády, organizuje ještě doučování přímo v rodinách a také takzvanou předškolku.

Ta je určená dětem od tří do šesti let, které ještě nejsou zralé na to, aby navštěvovaly tradiční školku či přípravnou školní třídu. „Jedním z problémů těchto dětí je, že nejsou zvyklé na pravidelný režim. Získávají tady tedy návyky důležité pro to, aby později mohly nastoupit do školky a do školy," podotýká Vrbová.

Centrum je pro děti otevřené každé všední odpoledne, děti navíc občas vyrážejí i na různé výlety či zajímavé akce. Daniela Vrbová si pochvaluje například spolupráci s domovem pro seniory Dům Kněžny Emmy nebo s občanským sdružením Dubínek.

„Nic z toho, co děláme, by ale nešlo bez dobrovolníků, kteří nám ve svém volném čase pomáhají," připomíná důležitou roli, kterou plní například rodiče dětí či studenti neratovického gymnázia.