Lesklé, temně karmínové až černé třešně, které mají tmavě červenou, šťavnatou a mimořádně chutnou dužninu. To je Perla z Bezdězu. Zapomenutá krajová odrůda třešní, která už málem nadobro zmizela ze všech sadů a zahrad.

Teprve letos v červnu pomologové, odborníci na ovocné stromy, jeden strom této odrůdy objevili na soukromé zahradě v centru města Mšena. A specifickou regionální odrůdu poprvé v historii odborně popsali a zařadili.

Potvrdila to pomoložka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Železné Hory Zdena Koberová, která byla součástí týmu, jež se na Mšensku a Kokořínsku na začátku léta zabýval mapováním starých odrůd třešní. Do terénu s atlasy 
a klíči k určování ovocných stromů vyrazila společně 
s členkami Okrašlovacího spolku pro Mšeno a okolí Zuzanou Říhovou a Jitkou Trevisan, Slavomírem Valdou ze Správy CHKO Kokořínsko a Martinem Lípou 
z Ekologického centra Meluzína.

Podle Zdeny Koberové byly často za Perlu z Bezdězu mylně považovány třešně jiných odrůd. „Odborný popis Perly z Bezdězu opravdu dlouho chyběl. Třešně, které byly v minulosti považovány za tuto odrůdu, nebylo možné jednoznačně určit. Ukazovaly totiž ještě na jinou odrůdu, a to na Schneiderovu pozdní chrupku. Čistá Perla z Bezdězu stále nebyla doložena,“ popisuje pomoložka z krajského střediska v Pardubicích.

Má se za to, že tato odrůda 
z Bezdězu nebo jeho okolí pochází, ale jestli se tam dnes vyskytuje, nikdo neví. „Může tam být, ale problém je v tom, že si už dnes zřejmě nikdo nepamatuje, že jde právě o Perlu z Bezdězu. My jsme totiž mapovali pouze stromy, které takto bývají označovány. Měli jsme vytipovány čtyři lokality, kde lidé svoji odrůdu Perlou z Bezdězu nazývají, a snažili jsme se zjistit, jestli Perla 
z Bezdězu skutečně ještě existuje nebo ne.“

Pomologové nakonec uspěli, i když pouze v jednom případě. Jediná známá Perla 
z Bezdězu roste bezmála sedmdesát let na zahradě Ireny Mačátové Janatkové, pár desítek metrů od mšenské radnice. Její majitelka přitom netušila, že se stará o jediný známý exemplář. „Tento strom neodpovídal žádné jiné staré ani krajové odrůdě, z čehož vyvozujeme, že je to skutečně původní Perla,“ popisuje pomoložka.

O pravosti odrůdy je Irena Mačátová pevně přesvědčena. „Když mi bylo asi deset let, tatínek koupil třešeň, o níž říkal, že je to Perla z Bezdězu. Od té doby nám roste na zahradě za domem a každý rok je doslova obsypána plody,“ říká Irena Mačátová a dodává, že Perla z Bezdězu je jednou 
z nejranějších odrůd třešní.

Na zahradě lékařka ze Mšena, která je členkou místního okrašlovacího spolku, měla 
i vůbec nejslavnější regionální odrůdu – Mšenskou Jánovku. „Měli jsme ji za altánkem, mohla být stará kolem sta let, byla obrovská. Před lety jsem ji ale bohužel musela nechat porazit, protože měla vykotlaný kmen a hrozilo, že se zřítí,“ vzpomíná na třešeň, která na zahradě rostla od tatínkova mládí.

Perlu z Bezdězu a Mšenskou Jánovku se nadšenci 
z okrašlovacího spolku snaží už několik let zachránit a vrátit zpátky do krajiny. Spolupracují přitom s ochranáři 
a dvěma ovocnými školkami. A třešně štěpují i na vlastních zahradách. „Staré ovocné odrůdy v minulosti lemovaly cesty, odkud se bohužel postupně vytrácejí. Snažíme se je do krajiny vracet zpátky, což je ovšem dlouhodobá záležitost,“ uvádí krajinářská architektka a členka okrašlovacího spolku Jitka Trevisan 
a připomíná, že spolek požádal o grant, díky němuž by se měl zapojit do celostátní sítě mapování starých odrůd ovoce. Domnívá se totiž, že Mšensko, které bývalo doslova poseto třešňovými sady a alejemi, je minimálně zmapovaným regionem. „Jsme ve zpoždění, které se nyní pokoušíme dohnat. Proto budeme rádi, když se na náš okrašlovací spolek obrátí lidé, kteří vědí o starých odrůdách nebo se o ně zajímají.“

Během jednodenního mapování se podařilo týmu odborníků na Mšensku a Kokořínsku najít a určit více jak patnáct odrůd třešní, z nichž některé opravdu patří mezi ojedinělé. Kromě Perly 
z Bezdězu odborníci po mnohaletém pátrání objevili a pořídili popis další regionální odrůdy, která zatím nebyla zařazena v oficiálním sortimentu třešní. Jde o drobnou žlutě zbarvenou třešeň s tradičním pojmenováním Mšenská žlutka.

Určené odrůdy si mohli lidé prohlédnout i ochutnat na náměstí ve Mšeně, kde v rámci červnové akce Oživlé náměstí nadšenci z okrašlovacího spolku doplnili program Mšenským svatojánským třešňováním.