Starostové obcí, kteří bojují proti rozšíření letiště ve Vodochodech, požadují, aby se zpracovatel dokumentace studie vlivu záměru rozšíření letiště na životní prostředí (EIA) zaměřil především na dopady na dětskou populaci.

Vychází to z posledního jednání iniciativy Stop Letišti Vodochody v Kralupech nad Vltavou.

Starostové blízkých obcí poukazují na to, že v místech se zvýšenou hlukovou zátěží je nejméně devatenáct mateřských a jednadvacet základních škol. A právě nejmladší generace by byla podle kralupského starosty Petra Holečka postižena nejvíce.

„Větší hlukové zátěži by bylo na celém území vystaveno více než tisíc dětí v mateřských školách a téměř dva a půl tisíce ve školách základních,“ řekl Holeček.

Dopad je podle ředitelky školky v Dolanech Aleny Klimentové o to závažnější, že právě nejmladší děti by hluk z letecké dopravy rušil po obědě, kdy mají spát.

O problémech z hluku u dětí na jednání hovořil také ředitel bohnické psychiatrické léčebny Martin Hollý: „Zvýšený hluk může nejen komplikovat naprosto klíčové učení komunikace v mateřském jazyce. Zvýšený hluk u citlivých osob může navíc podporovat agresivní reakce,“ vysvětlil Hollý.
Vedení letiště ale s tvrzením zástupců iniciativy, které prý začínají stále více nabývat podoby šíření poplašné zprávy, nesouhlasí.

Ředitel Letiště Vodochody Martin Kačur pro Deník uvedl, že zástupcům iniciativy evidentně docházejí racionální argumenty. „Uvedenou argumentaci shledáváme jako naprosto neadekvátní, ale hlavně odborně nepodloženou. Obyvatelé obcí v okolí se de facto snaží vliv civilního dopravní letiště přirovnat ke zbrani hromadného ničení,“ konstatoval Kačur a dodal, že v dokumentaci EIA je uvedeno, že přímé zdravotní dopady hluku na obyvatele nebudou významné.

Odpůrci ale poukazují na studie Světové zdravotnické organizace (WHO) obsažené v EIA, které prokázaly, že hluk z letecké dopravy má kvůli nepravidelným přeletům rušivé účinky, může odvádět pozornost dětí a narušovat jejich komunikaci s učiteli.

Kačur připomněl, že podle studie EIA budou vlivy na obyvatelstvo vzhledem k vyloučení plánovaného nočního provozu podstatně menší a příznivější, než vyplývá ze studií WHO, které se prováděly u největších světových letišť s celonočním provozem.

„Ve světě existuje řada letišť, která jsou v mnohem hustěji obydlených oblastech nebo v centrech velkých měst. A dosud jsem nikde nezaznamenal věrohodnou informaci, která by hovořila o zásadním negativním vlivu na psychický vývoj dětí,“ konstatoval ředitel letiště a řekl, že s velkým zájmem prostuduje odborné stanovisko odpůrců letiště, které je dovedlo k jejich závěrům.

Podle starostů musí EIA zhodnotit skutečnou zátěž na děti ve školkách a školách. Podle Dimitrije Halkova z Dolan by mělo ministerstvo životního prostředí vrátit i třetí verzi studie EIA k dopracování. „Není možné arogantně přecházet vážné dopady na děti,“ zdůraznil Halkov.

Letiště Vodochody plánuje, že se už za čtyři roky stane druhým pražským letištěm zaměřeným hlavně na nízkonákladové a charterové lety. Na letišti by se mělo uskutečnit pětatřicet tisíc pohybů letadel ročně, přičemž pohybem je každý start nebo přistání letadla. S tím však většina obyvatel okolních obcí nesouhlasí. Proto také založili iniciativu Stop letišti Vodochody. Bouří se proti zvýšenému hluku z letového provozu, zvýšení emisí a rizika pádu letadla do obydlených oblastí nebo přímo do areálu nedalekých chemických továren.