Ředitel kralupského muzea Jan Racek na muzejní noci vyprávěl: „Myslivost, to není jen pouze lov lesní zvěře, ale především celoroční péče o ni a o její životní prostor.Les byl až do 18. století, kdy se o něj začalo systematicky pečovat vysazováním rozsáhlých porostů z jednoho typu stromů, chápán běžným člověkem za něco tajemného.

Myslivci a čerti

Lesníci a hajní měli podle něho i charakteristický životní styl, od obleku, mluvy, rituálů až po vystavování ulovených trofejí divoké zvěře. „Žili většinou na samotách mimo pohled lidí, kteří si často jen mohli domýšlet jejich součinnost s různými existencemi stojícími třeba i mimo zákon. Až po bájné čerty, kteří bývají jako pohádkové bytosti v myslivecké kamizole často vyobrazováni," doplnil ředitel muzea.

Stěžejním bodem programu muzejní noci byla zajímavá výstava oděvů myslivců a lesních dobových zbraní, pušek a dýk, vycpaného ptactva od výra až po tetřeva, dále i četných loveckých trofejí.

Nechybělo vyprávění o mysliveckém slangu, hudbě a zvycích. V areálu muzea vyhrávala dechovka příhodné hudební kompozice a písničky. Pro hravé účastníky muzejníci přichystali myslivecké hádanky s odměnou a na nádvoří byl pestrý jarmark s ukázkou kovářského řemesla a nezbytným občerstvením.

Myslivecké testy

U jednoho z testů, týkajících se myslivosti, se návštěvníci mohli setkat s dlouholetým amatérským nimrodem Jiřím Lišovským z Čáslavi. Jeho velkým koníčkem je sokolnictví a spolu se svými kolegy s pomocí dravců zajišťuje bezpečnost provozu tamního vojenského letiště před ptáky a drobnou i spárkatou zvěří. Návštěvníkům pokládal například otázky, které se týkaly poznávání kožíšků, zda pocházejí od domácích nebo divoce žijících zvířat.

Jiné stanoviště bylo určeno k určování divé zvěře a názvů samců, samic a jejich mladých. Další zastavení se dotýkalo mysliveckého slangu, rozeznávání lesních plodů, šišek jehličnatých stromů, určovaly se druhy peří lesního ptactva.

V aktuální výstavní expozici soutěžící hledali třeba takzvané grandle, zakrnělé srnčí špičáky mandlovitého tvaru, které se dříve využívaly jako součást mysliveckých šperků.

Pasování za odměnu

Zástupkyně ředitele kralupského muzea Iveta Bendíková připomenula, že test měl i překvapení, kdy se pátralo po pohádkovém myslivci, jenž byl napůl čert. Ten pak ve finále pasoval jednotlivé účastníky naučného testu a předával jim certifikát, do něhož jim slavnostně udílel podle počtu získaných bodů k jejich osobnímu jménu i pracovní označení, revírník, hajný, myslivec, nimrod, fořt, lovec atd. a k tomu příslušela i sladká odměna.

Myslivecká muzeální výstava pokračuje až do 10. srpna. 

(Jiří Herain)