Třináct požárů na polích, loukách a v lesích krotili během tří dnů profesionální hasiči z Mělnicka, jimž asistovaly jednotky dobrovolných hasičů.

Za ničivými plameny přitom ve většině případů stálo plošné vypalování trávy, které je zakázané. Potvrdil to velitel mělnické stanice profesionálních hasičů Jan Hadrbolec. „S příchodem jara jsou každoročně výjezdy k požárům trávy bohužel běžné, lidé jsou nepoučitelní,“ konstatoval hasič a dodal, že takových požárů bývají desítky.

Jen v době od pátku do neděle hasiči do boje s ohněm, který pohlcoval suché travní porosty, vyjížděli třináctkrát.

„Nejrozsáhlejší požár byl v neděli mezi Liběchovem a Štětím, kde hořel travní porost podél železniční trati, který se rozšířil i na lesní porost o celkové ploše zhruba 6,7 hektaru,“ uvedl Jan Hadrbolec. K Liběchovu se sjelo šest jednotek z Mělnicka, mezi nimi i mělničtí profesionálové a kralupští drážní hasiči. Se svými cisternami přispěchaly i čtyři jednotky dobrovolných hasičů z regionu. Na rozhraní Středočeského a Ústeckého kraje dorazily i jednotky z Litoměřic, Roudnice nad Labem a Polep.

„Plameny poškodily dokonce i několik dřevěných sloupů elektrického vedení do nedaleké osady,“ připomněl velitel mělnické stanice. Vedle hasičů proto na místě zasahovali také energetici.

Požár trávy podél trati navíc na nějakou dobu omezil železniční dopravu na hlavní trati z Ústí nad Labem do Mělníka.

Právě třináctka požárů suché trávy během tří dnů dokazuje, že některým lidem zákon zakazující plošné vypalování trávy nic neříká. Podle Jana Hadrbolce je však možné pálit suchou trávu, větve a další přírodní odpad na hromadě.

„Pokud však jde o podnikatele nebo firmu, musejí mít souhlas odboru životního prostředí a hasičského záchranného sboru. To u fyzických osob není nutné, stále ovšem platí zásada, že nesmí docházet k ohrožování životního prostředí,“ přiblížil velitel mělnické stanice profesionálních hasičů.

Za plošné vypalování suché trávy mohou hasiči rozdávat pokuty až do patnácti tisíc korun fyzickém osobám, právnické osoby pak mohou vyfasovat ještě mnohem více. A to nejen od hasičů, ale také od odboru životního prostředí.

Hasiči se většinou snaží vyřešit původce nebezpečného vypalování trávy domluvou, pokud se ovšem nesetkají s agresivním chováním nezodpovědného zahrádkáře.

Jan Hadrbolec v případě pálení suché trávy a dalšího rostlinného materiálu na hromadách doporučuje zajistit si místo pálení tak, aby nehrozil vznik požáru. „Určitě by na místě neměl chybět například kbelík s vodou a například i lopata, kdyby se požár rozšířil. A určitě by nikdo neměl pálit během špatných povětrnostních podmínek. Je prostě nutné přemýšlet,“ doporučil hasič.

Lidé, kteří se chystají pálit větve z prořezu stromů, shrabané listí, trávu a jiné přírodní materiály, by měli pálení nahlásit do evidence pálení, která je na webu Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje.

„Je ideální, když lidé do systému zadají místo pálení, kontaktní telefon a čas pálení. Operační středisko má pak přehled všech nahlášených pálení k dispozici,“ přiblížil Jan Hadrbolec.

Hasiči nemusejí díky evidenci pálení vyjíždět ke zbytečným zásahům. Pokud totiž operátor linky 150 nebo 112 přijme ohlášení požáru, počítač automaticky vyhodnotí, zda není v udaném místě nahlášené pálení.