„Letošní rok byl co se úrody týče nepříznivý, jednoznačně nám nepřál. Jablka jsou mizerná, flekatá a malá, třešně jsme neměli skoro vůbec," povzdychl si starosta a hlavní hybná síla víkendové akce s podtitulem Na český stůl českou zeleninu a české ovoce.

V muzeu přesto bylo k vidění pěkných pár výpěstků, například více než metrový pórek, speciální odrůda špenátu nebo obří dýně.

Správnou podzimní atmosféru pak navodily také fotografie Milana Drechslera a obrázky Jaroslavy Drechslerové, které si mohli návštěvníci prohlédnout spolu se zeleninovou výstavkou.

Součástí dvoudenní akce však nebyla pouze výstavka ovoce a zeleniny od regionálních pěstitelů, ale i nejrůznější ochutnávky, tvořivé dílny či soutěže. Například Miroslava Machovcová návštěvníkům nabízela k ochutnání vlastnoručně vyrobené kečupy, džemy a zavařeniny, menší návštěvníci se zase bavili při dlabání dýní nebo si mohli pod dohledem mělnického košíkáře Petra Krále uplést vlastní proutěný výrobek.

Sobotní den navíc zpestřily hned dvě soutěže. První byla určená zejména milovníkům a milovnicím pečení. Šlo totiž o to připravit co nejchutnější sladký zákusek, například koláč či buchtu, který bude chutnat co nejvíce návštěvníkům.

Druhá soutěž už byla o něco náročnější a vyžadovala pořádnou dávku fyzické síly. Dvoučlenné týmy se tu totiž utkaly v dřevorubeckém klání o uznání – a také o hodnotné ceny. Tři nejrychlejší dvojice, které zvládly nařezat a naštípat předem připravené poleno, si totiž domů odnesly poukaz na dřevo coby topivo na nadcházející zimu. Ale ani ostatní soutěžíci neodešli s prázdnou, čekaly na ně drobné věcné dary.

Večer si pak návštěvníci mohli ještě projít muzeum za nočního osvětlení a sobotní den ukončil ve dvaadvacet hodin malý ohňostroj.

Avizované pouštění draků se kvůli slabému větru sice nekonalo, děti o ně ale podle starosty nepřijdou. „Bude-li nám přát počasí, uspořádáme létání draků v pátek odpoledne," slíbil Zdeněk Šesták.

Letošní počasí úrodě nepřálo, postěžoval si starosta

Starosta obce Zdeněk Šesták považuje letošní rok za nevydařený co se zahrádkářství týče. Přesto do soutěže o největší dýni přihlásil hned dva své výpěstky.

Jak to s těmi dýněmi vlastně je?
Letos je to jednoznačně nejhorší úroda. Loni jsme tu měli sedm valníčků dýní, rok předtím dokonce devět. Tentokrát jsme navozili jenom tři. Navíc nejsou žádné obří dýně, ale jen takové prostřední.

Co s nimi bude dál, až skončí výstava?
Zpracují se, třeba konzervací. Je s tím ale spousta práce, někdy toho spoustu vyhodíte, protože už na to nemáte sílu.

Pojďme k výstavě samotné. Je těžké sehnat pěstitele, kteří sem přivezou svý výpěstky?
To tedy je. Vystavovatele musíme mnohdy na kolenou prosit a přemlouvat je, aby tu  něco vystavili. Přitom je dobré lidi upozornit, že pořád máme zemědělské podniky, které umí vypěstovat zeleninu a ovoce. Soukromí zahrádkáři pak jsou z okolí, většinou místní. Také jich ale letos hodně odpadlo, nikdo nechce vystavovat mizerné produkty.

Má vůbec obec nějaké vlastní políčko?
Samozřejmě. U rozhledny máme takový prstenec, kde pěstujeme obyčejné rostliny, které tady rostly, ale lidé už je skoro neznají nebo nerozlišují. Máme jich mezi 30 a 45, většinou obilniny, olejniny či okopaniny, ale také nějaké technické plodiny. K vidění jsou nejvíc v období mezi květnem a červencem. A také každý rok sázíme brambory, letos už pošesté. Chceme, aby děti věděly, že brambora potřebuje půdu a práci, že se jen tak neobjeví na pultě někde
v obchodě.