Průzkum Deníku odhalil, že například u tůní pod kralupskou lávkou přes Vltavu se válely v posledních dnech plátky plesnivého toastového chleba. K místu den co den míří desítky lidí, kteří chtějí zabavit své děti krmením kachen a občas i labutí.

„Chápu, že krmení kachniček se všeobecně stalo lákavou atrakcí. Je ale nezbytné si uvědomit, že potraviny, které tam lidé vodním ptákům nosí, jsou vítaným krmením také pro holuby a potkany, s jejichž přemnožením dlouhodobě bojujeme. Pravidelný odchyt holubů a návnady na potkany se pak míjejí účinkem,“ uvedl kralupský místostarosta Libor Lesák.

Ilustrační foto
Policisté na Mělnicku vloni řešili 800 dopravních nehod



Zbytky lidských potravin by vodní ptáci vůbec neměli dostávat. Nepříjemné překvapení zažili strážci Agentury ochrany přírody například v severních Čechách, kde lidé po svátcích házeli do rybníka všechno, co nedokázali sami sníst. „Začali si živočichy v přírodě plést s popelnicí na biologický odpad,“ poznamenal strážce David Boura, podle kterého byly ve vodě například i namazané chlebíčky nebo uzené koleno.

Vodní ptáci navíc potřebují přikrmovat pouze v období třeskutých mrazů.

Podle Luboše Vaňka ze Záchranné stanice pro zraněné živočichy v Pátku jsou ideální jadrná krmiva, jako jsou pšenice a ječmen, v omezené míře pečivo bez soli nebo speciální krmivo pro vodní ptáky.

Lidé by se neměli snažit přikrmovat ani lesní zvěř, ale nechat to raději na myslivcích. Jinak mohou další kusy dopadnout jako srnec, který v Kunratickém lese uhynul po požití pečiva.

Doplatil na lidskou neznalost a nezodpovědnost.

„Lidé chtějí lesní zvěři v zimě přilepšit, bohužel jí často dávají to, co je pro ni škodlivé. Zejména pečivo, ať už měkké nebo tvrdé, by lesní zvěř dostávat neměla vůbec,” popisují pracovníci záchranné stanice v Jinonicích, kteří se marně pokoušeli srnce otráveného pečivem zachránit.

Muzeum v Jílovém obohatila nová výstava o trampech.
Muzeum přibližuje život v pravěku trampingu i v pravěku skutečném

Podle Luboše Vaňka je v zimě trávicí trakt zvěře přizpůsoben jiným podmínkám, a proto pro ni může být příjem nevhodného krmiva fatální. „V těchto případech doporučujeme srnčí zvěř vůbec nepřikrmovat, a když už, tak jedině kvalitním senem,” doplnil Vaněk.

Proti dokrmování lesní zvěře laickou veřejností je i František Kabelka z úseku lesního hospodářství, myslivosti a rybářství odboru životního prostředí a zemědělství mělnického městského úřadu: „Zjednodušeně řečeno, co lidé najdou doma, hodí do lesa. Dokrmování je přitom povinností každého uživatele honitby. Lidé mají jistě dobrý úmysl, ale zvěři nebezpečnými potravinami ubližují.“ V krmelcích se běžně objevují zbytky jídel a potravin z domácností, jimiž se tam mohou zanést například různé plísně. Myslivci mohou zvěři konzumaci takového krmiva zamezit jen tehdy, když ho objeví bezprostředně po jeho umístění do krmelce, než se do něj zvěř s chutí pustí.

Ilustrační foto.
Pacienti si chválí zubní pohotovost
Divocí koně jsou zvyklí pást se i v zimě.
Divocí koně z Milovic poputují do dalších rezervací