Na vině jsou podle něj ale také dlouhá zima a následné velké množství srážek. „Kvůli poměrně mokrému jaru nemělo obilí tendenci vytvořit si pořádný kořenový systém. Když pak přišlo horko a sucho, všechno okamžitě proschlo. A co neuschlo, to spálilo sluníčko," popsal Hlůže největší útrapy letošní zemědělské sezony.

Podobně to vidí i jednatel Zemědělské společnosti Stránka Petr Živec. „Vypadá to, že pšenice nedozrává normálně. Kvůli suchu a vysokým teplotám se zrání urychluje, takže se to vysuší a zrno bude lehčí. A tím pádem bude  nižší výnos," připustil a dodal, že úroda by mohla být až o patnáct procent menší, než se čekalo. Celorepublikový průměr se měl podle prognóz letos pohybovat kolem pěti tun zrna na hektar, ale kvůli nižší objemové hmotnosti v zrnu to tak zřejmě nebude.

Pšenice ale není jediná plodina, které letošní počasí nesvědčí. „Nevydržely třeba ani brambory," posteskl si Jakub Hlůže. „Na druhou stranu je pravda, že ty občas neustojí vysoké teploty ani pod závlahou," přiznal. Přesto by alespoň pár deštivějších dnů přivítal.

Ostatně stejně jako Petr Živec. „U obilovin už nám to sice nepomůže, ale cukrovce by srážky jedině prospěly. A jařinám také, hlavně ječmeni," řekl Živec.
Jedním dechem ovšem dodal, že ačkoliv by vodu padající z nebe na polích uvítal, vezme-li to z jiného úhlu pohledu, o déšť v současné chvíli vlastně příliš nestojí. „Není totiž nic horšího než mokré žně," vysvětlil. Ty přitom ve Stránce plánují už na tento víkend, jako první přijde na řadu jedna z ranějších odrůd řepky, Rohan.

Vedle nižší výnosnosti pšenice může zemědělcům udělat čáru přes rozpočet také prodloužení sklizně. Pokud totiž nestačí včas uvolnit pole, hrozí, že nestihnou zasít následné plodiny, zejména právě řepku. „U nás se musí sít do konce srpna. Když se seje až v září, každý den je znát a výnosnost klesá," uzavřel Petr Živec 
s tím, že ceny ozimé řepky jsou letos výrazně nižší než loni. Tehdy se vykupovala za třináct tisíc korun za tunu, letos se její cena pohybuje kolem devíti tisíc korun.