Mezi dvěma tisíci dvěma sty kandidáty je vzhledem k práci, která by je jako zastupitele čekala, asi nejideálnějším příjmením Zvelebil. Nebo Nápravník, podle toho, jak to stávající politici v posledních čtyřech letech vedli. A pokud jim to šlo opravdu mizerně, nebyl by v případě, že nezbývá, než se za obec modlit, k zahození ani Růženec.

Jistou předurčenost k práci na radnici provází příjmení Končel, byť by to s písmenem š uprostřed bylo lepší. Nebo Král, pokud by byl moudrý a přál sluchu svým rádcům. Těmi by se mohli stát třeba Rada nebo Radil, ke kterým by neměli být lhostejní ani Hrabě, Baron a Císařová.

Dokonalá příjmení

Dokonalým příjmením pro zastupitele v demokratické zemi je Svoboda. A nadějným, na kandidátních listinách na Mělnicku se totiž v pánské verzi i s dámským přechýlením opakuje třináctkrát. A když skloňujeme demokracii, pěkným příjmením je i Havel. Zato Husák by to v případě, že by nomenologie byla v české společnosti bernou mincí, neměl snadné. 

Dalším vhodným příjmením do komunální politiky je Lid, které evokuje snahu o blaho většiny.

A protože se často v souvislosti s českou politickou scénou opakuje slovo korupce, mohla by příjmení Diamant nebo Rubín probouzet víru, že jeho nositel žádné úplatky nepotřebuje. A co teprve Boháč. Zato takový Šesták, kteří jsou mezi kandidáty dva, by byl v nevýhodě.

Přídavná jména

Nejlepší vyhlídky by neměli ani tři Nezbedové, Kašpar nebo Strach. A Hrubý, Plachý nebo Pokorný. Příjmení vycházejících z lidských vlastností je mezi kandidáty na Mělnicku málo, další je asi jen Povolná a Tichý. Ale dalších přídavných jmen je mezi příjmeními požehnaně, Teplý i Studený,Tlustý i Hubená, Suchý, Holý, Kulhavá nebo Syrový a Nejedlý. Mezi příjmeními vzhledového typu se opakují především Dlouhý nebo Krátký a Malý. Ze stejného soudku je i Nedorost. A pokud jde o postavu, jsou mezi příjmeními kandidátů i Bařtipán a Boubelík.

Hezky znějící příjmení pak má pět Šťastných a šest Veselých. Posledním poutavým přídavným jménem mezi příjmeními je Levý, o kterém se nelze nezmínit, protože patří kandidátovi za komunistickou stranu.
Početnou skupinou mezi příjmeními kandidátů na Mělnicku jsou řemesla, nevíce je Kolářů a Kovářů, nescházejí ale ani Řezníček, Bednář, Forman, Truhlář nebo Uhlířová.

Ze světa zvířat

Kam se však hrabou řemesla na přírodu, především zvířata. Z domácích zvířat je nejčastější Kohout, příjmení opakující se na listinách čtyřikrát. Další jsou Kuřátko, dva Kocourkové, Skopec, Volková nebo Beran i Beránek. A žádný kůň, zato dvě Vrané, Vraníková a Ryzák.

Lesní svět zastupují dva Jelínci a dvě Jelínkové, Liška, dvě Veverkové nebo trojice Vlková, Vlk a Vlček. K polím a lukám patří Ježková, Myška, Sysel a Křeček, kteří by se ve svém prostředí mohli potkat i s Hádkem a Žížalou. Nebo se dvěma Tesaříky. Říši hmyzu zastupuje i Šváb.

K tématu příjmení, která souvisejí se zvířaty, lze přihodit také Fouska a Fouse nebo Ocáska a Ocáskovou.

Nejdelší seznam přitom patří do říše ptactva, v níž se nacházejí dva dravci, Sokol a Luňáková, sovy Sejček a Vejr, zpěvní Skřivánek a Slavík nebo tři Čížkové, Stehlíková, Strnadová, Špaček, Kos, Hrdlička, Holub, Čáp, Havránek a Labuť.
Z přírody vycházejí i příjmení ze světa stromů, Vrba a Vrbová, Olšová, Doubek, Javůrek nebo Jedlička. Ovocné stromy v seznamech scházejí, zato plodů je dost, čtyři Hruškovi, Slíva a Slívová nebo Švestka. Plody na keřích zastupují tři Trnkové a Šípek, blíž k zemi jsou Jahoda a Jahodová. A úplně v půdě Řepa nebo Cibulka.

Voňavá příjmení


Voňavými příjmeními jsou dva Fialové, dvě Konvalinkové a pět Růžičků. Vzpomínku na vůni polí o žních zase probouzejí Ječný, Pšenička i Pšeničná, k jejichž skupině později patří i Slámová. A pokud by hospodář na své lány kašlal, dokonce i Bodláková nebo Kopřivová. Pivaři by jistě do téhle pachově libé skupiny rádi zařadili Chmelíčka.

Mezi příjmení patřící do přírody patří i Košťálová, Listík, Trávníková, Chvojová, Hájková nebo trio Zahrádková, Zahradníková a Zahradníčková.

Další skupina příjmení kandidátů na Mělnicku vychází z místních názvů. U čtyř Čechů a tří Čechových to sedí, ale co dva Polákové, Němec, Srb nebo Turková a Turecký? A u voleb v mělnickém okrese Pražák, Klatovský, Brandýská, Hradecký, Kolínský nebo Sobotka?

Černí i Bílí

Mezi barevnými příjmeními je nejvíce Černých, kterých je sedm, najde se ale i Bílá, tři Fialové, čtyři Zelenkové a Červenka.
Nováků a Novákových, kteří by měli být nejčetnějším českým příjmením, je mezi kandidáty docela málo, jen deset. Předčili je Novotní, jichž je čtrnáct.

Malými, ale malebnými skupinkami jsou Kaňka s Flíčkem, tvarové trio Kostka, Kužel a Křížková. Zimová, Mrázová a Zmrzlík. Šplíchal, Konvičková a Vodičková. Drápal a Šimral. Pátek a Plátek. Kamínek s Hromadou, stejně jako Došek, Stříška a Chalupa nebo Budka.

A protože stejně jako my i naši předkové měli rádi plné talíře, neschází ani skupina příjmení, u nichž se sbíhají sliny, třeba Buchta, Řízek, Housková, dva Žemličkové nebo Pacholíková. A tři Svačinové.

K vytvoření příjmení docházelo postupně z takzvaných příjmí, která byla spíše přezdívkami nebo přízvisky. Dlouho šlo o příjmení nezávazná a měnící se, až od třináctého století se stávala trvalými a dědičnými, zákon to ale pevně stanovil až ve století osmnáctém. Povinné používání příjmení v českých zemích zavedla císařovna Marie Terezie. V databázi ministerstva vnitra České republiky je v současné době evidováno přes tři sta tisíc různých příjmení.