Předseda klubu a dlouholetý trenér Vladimír Mestenhauser uvedl, že během tří dnů se v kolbištích vystřídalo několik desítek jezdců. „Měli jsme nahlášeno zhruba sto třicet startů, někteří soutěžící ale jeli víc kategorií, takže celkově bylo účastníků o něco méně," podotkl Mestenhauser s tím, že víkendové závody byly zároveň kvalifikací na mistrovství České republiky, na kterých startovaly děti od osmi do šestnácti let.

V areálu byli k vidění převážně pony, ačkoliv v neděli startovali závodníci i na velkých koních. Rozdíl mezi pony a klasickými koňmi byl ale mnohdy jen velmi malý. „Pony se dělí do tří výškových kategorií. Ti nejmenší mají maximálně 125 centimetrů v kohoutku. Druhá kategorie je do 135 centimetrů a největší mají maximálně 148 centimetrů. Koně, kteří jsou vyšší, už se počítají mezi velké," vysvětlil Mestenhauser, proč byli někteří pony srovnatelní s normálními koňmi.

Jednou z těch, kteří nedají na koně dopustit, je například Tereza Brůžová. Mladá slečna sice o víkendu nestartovala, na závodech ovšem nechyběla. Do Mělníka přicestovala coby doprovod a technická podpora svých kolegyň – soutěžících z Jezdeckého sdružení U Ryzáčka ze Straškova – Vodochod. Zejména pak Michaely Pavlisové, která byla vážnou adeptkou na příčky nejvyšší.

„Míša je naše nejlepší jezdkyně, za loňský rok třeba vyhrála titul Jezdec roku v kategorii drezura dětí," chválila Tereza svou kamarádku. „Já sama jsem tu byla před čtrnácti dny s Diamantem. V parkuru jsme sice skončili až sedmí, ale v drezuře jsme vyhráli," pochlubila se dívka, která na koních jezdí tři roky a brzy ji čekají zkoušky na licenci. „Licence je jako řidičák na auto, něco jako papíry na koně," vysvětlila milovnice koní, která trénuje zhruba pětkrát týdně.

„Jezdím od středy do neděle, hrozně mě to baví. Když třeba ze hřbetu koně sledujete západ slunce, je to úžasný zážitek. Ten pohled je úplně jiný než ze země. Navíc když při jízdě vnímáte každý pohyb koně, jeho chody, to vzájemné soužití…" zasnila se Tereza Brůžová, která vlastního koně nemá. „Jednoho ryzáčka si ale pronajímám, takže je napůl můj," podotkla dívka, která moc dobře ví, že její záliba je finančně velmi náročná.

„Mamka si občas trhá vlasy, když vidí, co všechno potřebuju. Nicméně oba rodiče se mě snaží podporovat, jezdí se mnou na každé závody jako podpora. Jsem totiž strašný trémista, takže mi to pomáhají překonat," uzavřela sympatická jezdkyně.