Kliknutím zvětšíteJe sobota ráno před devátou hodinou. Mrzne, až praští. Teploměr ukazuje asi deset stupňů pod nulou.
K fotbalovému hřišti ve Velkém Borku se pomalu scházejí děti táhnoucí sáňky nebo boby. Některé z nich nechaly dopravní prostředky doma a na záda si hodily batoh. Jiné děcko má zase v ruce kbelíček či tašku s nějakými zrníčky.
Kam vyráží a co to s sebou vláčí? Jdou společně se svými rodiči za zvířátky k lesu. A nekráčí s prázdnou. Každý nese nějakou tu dobrotu pro sýkorky, kosáky, bažanty, zajíce nebo vysokou zvěř.
Někdo se na cestu dlouhou přes dva kilometry vydává s taškou plnou suchého pečiva, jiný bere svazek mrkve nebo pytlík ječmene. Sem tam je vidět i slunečnice či proso.
Je jasné, že borečtí kluci a holky na své zvířecí kamarády v tuhých mrazech nezapomínají.
Hlouček dětí a dospěláků, se mnou v patách, se prodírá polní cestou zavátou sněhem na sever od vesnice.
Po necelé půl hodině jsme na místě. Před námi je pěkný zásyp tamních myslivců a nedaleko něj stojí posed. Přátelé strádající zvěře v mžiku ověšují borovičky pochoutkami a krmení sypou také pod stříšku do zásypu.
Taťkové mezitím připravují oheň na ohřátí svých zkřehlých ratolestí a opečení špekáčků.
Po lesní hostině se zase všichni spokojeně vydávají zpátky do vesnice. První společné krmení zvěře se vydařilo. Všichni si užili příjemné zimní dopoledne.
Jiří Říha
14
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
