Podle Renaty Kurzveilové, ředitelky všetatské školy, přitom u zápisu často bývají nervózní hlavně rodiče budoucích prvňáčků. „Řada rodičů přichází s obavami, zda jejich dítě uspěje, zda touto zkouškou projde a bude přijato," připomněla ředitelka. „Zápis přitom není žádná přijímací zkouška, jeho cílem je pouze zjistit stupeň školní zralosti dítěte a posoudit, zda bude schopné zvládat na něj kladené požadavky, které s rolí školáka souvisejí," vysvětlila.
Co všechno by tedy děti, které se tento a příští měsíc poprvé postaví před školní tabule, měly umět?
Mezi takzvané společenské předpoklady, jež by předškoláci měli být schopní splnit, patří například to, že jsou ochotní podělit se s ostatními o své věci, jsou schopní vyřídit jednoduchý vzkaz, pomáhají druhým, umějí pozdravit, poděkovat, požádat a zvládají také základní hygienické návyky. „Dítě, které chce nastoupit do první třídy, si musí umět umýt a osušit ruce a použít toaletu. Zároveň je schopné se samo a rychle obléknout a své věci si udržuje v pořádku," uvedla Renata Kurzveilová.
Vázání tkaniček
Fyzickými předpoklady pro nástup do první třídy pak rozumíme správné používání příboru, schopnost zavázat si tkaničku, zapnout knoflík nebo třeba správně držet tužku. „Dětem při zápisu také necháváme nakreslit postavu se všemi základními částmi a detaily, tedy ušima, nosem, očima a správným počtem prstů," připomněla ředitelka všetatské školy.
Poslední kategorií předpokladů, které by měli budoucí prvňáčci splňovat, jsou předpoklady psychické. Mezi ty patří například rozeznávání barev a jejich správné pojmenování, poznávání základních tvarů nebo správné vyslovování hlásek a vytváření plynulých vět. „Dítě by také mělo znát své jméno a příjmení, věk a ideálně i adresu," doplnila Renata Kurzveilová s tím, že učitelky zkoušejí i znalost nějaké říkanky či básničky a schopnost prostorové orientace pomocí výrazů vlevo, vpravo, nad, pod, uprostřed…
Domácí příprava
Většinu činností, dovedností a návyků, které pedagožky po předškolácích při zápisech požadují, se děti naučí v mateřské škole. Důležitá je však i domácí příprava. „Nejde o žádné intenzivní učení," připomněla ředitelka. „Jde o společné hraní a trávení času. Řada těchto činností se dá provozovat při běžných každodenních povinnostech, jako je například vaření, úklid nebo i procházky. Krátkodobou paměť je zase možné procvičovat pomocí nejrůznějších her," upřesnila a dodala, že velmi důležitá, ale dnes často zanedbávaná, je vzájemná komunikace. „Řeč by měla být jasná a srozumitelná bez výraznějších logopedických potíží. Rozvíjí se především díky komunikaci s okolím. Žádná počítačová hra ani televizní pohádka nenahradí čtení před spaním," uzavřela Renata Kurzveilová.
Dítě by před nástupem do školy mělo:
- být dostatečně fyzicky a pohybově vyspělé, vědomě ovládat své tělo a být samostatné v sebeobsluze.
- být relativně citově samostatné a schopné kontrolovat a řídit své chování
- zvládat přiměřené jazykové, řečové a komunikativní dovednosti
- zvládat koordinaci ruky a oka, jemnou motoriku a pravolevou orientaci
- být schopné rozlišovat zrakové a sluchové vjemy
- zvládat jednoduché logické a myšlenkové operace a orientovat se v elementárních matematických pojmech
- mít dostatečně rozvinutou záměrnou pozornost a schopnost záměrně si zapamatovat a vědomě se učit
- být přiměřeně sociálně samostatné a zároveň sociálně vnímavé, schopné soužití s vrstevníky ve skupině
- vnímat kulturní podněty a projevovat tvořivost
- orientovat se ve svém prostředí, v okolním světě i v praktickém životě