VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příroda bojuje proti přemnožení divočáků morem

Mělnicko – Na Zlínsku bylo do včerejška nalezeno devadesát uhynulých prasat, skoro šedesát z nich přitom prokazatelně zabil africký mor prasat. Mezi chovateli panuje napjatá atmosféra. V případě rozšíření nákazy totiž hrozí uhynutí nebo vybíjení celých chovů. Většina myslivců na Mělnicku přesto kvůli možné smrtící nákaze žádná opatření nepřipravuje.

22.7.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Rada

„S častějším odstřelem nepočítáme a nehodláme zavádět ani jiná zvláštní opatření,“ říká Jindřich Vais, předseda Mysliveckého sdružení ve Všetatech. Podobně jsou na tom i myslivci v dalších honitbách, kteří zatím nepoužívají nově povolené techniky lovu, například odstřel za použití nočního vidění a za umělého osvětlení nebo odstřel na plochách, kde se pěstují zemědělské plodiny.

„Myslivci už delší dobu upozorňují, že je u nás černá zvěř extrémně přemnožená. A že to rozhodně není nečinností myslivců. Počty divočáků bychom rádi regulovali, ale legislativa nám to dosud neumožňovala,“ krčí rameny Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, který se svými kolegy pečuje o lesní porosty na rozhraní Mělnicka, Boleslavska, Nymburska a Prahy-venkov.



Právě přemnožení divočáků má nejen podle Bendla možnou souvislost se šířením afrického moru prasat a dalších chorob v Česku.

Ekosystém, kde kromě člověka nemají divoká prasata jiného predátora, a nabízí jim dostatek potravy, dává šanci na přežití a rozmnožování i slabším kusům, které by za jiných podmínek v přírodě nepřežily. Tato zvířata jsou náchylnější k nemocem a mohou je dále šířit.

Důsledky propuknutí moru na českém území budou mít v případě přenosu nákazy vážné dopady nejen na majitele velkochovů domácích prasat, ale dotknou se nepochybně i hospodaření mysliveckých sdružení. Dosud si řada
z nich odstřelené kusy nenechávala pro sebe, ale maso prodávala do restaurací. Nyní jim tento příjem, který pomohl například zaplatit krmivo pro zvěř na zimu nebo materiál na napajedla a krmelce, chybí. Zájem ze strany restaurací o kančí maso ochladl.



„Nemoc šílených krav, ptačí chřipka, králičí mor, mor prasat… Pokaždé, když se objeví nějaká taková hodně medializovaná epidemie, pociťujeme, že o konkrétní druh masa mají zákazníci dočasně menší zájem. Povinné vyšetření masa a testy na tom nic nezmění,“ vysvětluje Karel Drahoš, který pracuje jako vrchní v restauraci v centru Mělníka.


Aktuální situaci není podle hajného Karla Bendla nutné vidět pouze v černých barvách. Otevírá totiž cestu k zásadní změně. „Kritická situace na Zlínsku by mohla být argumentem pro větší regulaci černé zvěře, po níž myslivci léta marně volají. Člověk si musí uvědomit, že je jediným predátorem, který se o to může postarat,“ říká Bendl a dodává, že pro myslivce je za plnění role predátorů jedinou odměnou lovecký zážitek a maso.

Česká republika je na základě mimořádných veterinárních opatření aktuálně rozdělena na tři zóny podle míry ohrožení nákazou. Celé Čechy a polovina Moravy spadají do zóny třetí s nejmírnějším režimem.

Africký mor prasat je akutní, silně nakažlivé onemocnění podobné klasickému moru prasat. Je charakteristický vysokou, téměř stoprocentní úmrtností. Nákazou může onemocnět prase domácí i divoké. Nemoc se projevuje vysokou horečkou až 42 stupňů Celsia, která může podle průběhu trvat i několik dnů. První příznaky se objevují při poklesu teploty.

Zvířata jsou malátná, těžce dýchají, nepřijímají potravu, trpí krvavým průjmem, zvrací a mají namodralou kůži. Příznaky se podobají klasickému moru prasat, ale průběh je rychlejší.

Prasečí mor není přenosný na člověka. Ani se nepřenáší vzduchem. Ochranou domácích chovů je zamezení kontaktu s volně žijícími prasaty a dodržování zákazu krmení kuchyňskými odpady.

ANKETA: Máte strach, že potkáte někde v lese na procházce divočáka? Víte, jak se máte v takové situaci zachovat, aby vás zvíře zbytečně neohrozilo?

Denisa Ryndová, Mělník

Ano, mám strach, proto sama na procházky do lesa nechodím, vždycky musí jít někdo se mnou. Já bych asi zpanikařila, kdybych zahlédla divočáka, a hlavně bych spoléhala na druhého, který by šel se mnou. Při velkém ohrožení bych se asi snažila vylézt na strom.
Denisa Ryndová, Mělník
Vlasta Veselá, Mělník Vlasta Veselá, Mělník

Do lesa chodím ráda, ale divočáků se nebojím. Myslím, že když je člověk zpozoruje, tak by určitě měl zůstat v klidu. Pokud to dopadne dobře, divočák sám odejde. Hlavně by se nemělo utíkat. Horší však je, když narazíte na bachyni s mladými.
Ladislav Švejcar, Mělník

Sem tam si zajdu do lesa, ale divokých prasat se opravdu nebojím. Ani nevím, co by měl člověk udělat, kdyby se s nimi setkal. Asi bych byl raději v naprostém klidu, aby si mě divočák nevšímal a odešel.
Ladislav Švejcar, Mělník
Miroslav Čech, Mělník

Miroslav Čech, Mělník


Kdybych byl s dětmi v lese a potkali bychom divočáka, tak to bych se bál. Nevím, co bych dělal, na strom nevylezu a asi bych mu ani neutekl. Nejspíš bych zůstal stát.

MARTIN WEISS, MARTINA RŮŽIČKOVÁ

Autor: Martin Weiss

22.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Technické vychytávky nepomohou, když to špatně funguje mezi sedadlem a volantem

Studentky z mělnické základní umělecké školy ze třídy učitelky Lenky Knechtlové získali ocenění na letošním čtrnáctém ročníku pěvecké soutěže v Olomouci.

Mělnické zpěvačky bodovaly na soutěži

KRÁTCE: Vánoční dárky lze koupit i ve škole

Mělnicko - Přinášíme vám krátké zprávy z Mělnicka.

AUTOMIX.CZ

Víte, co je černý led? Poradíme, jak ho poznat a jak se s ním vypořádat

Ze všech zimních nástrah na motoristy (a vlastně obecně na všechny), je jednou z nejhorších takzvaný „černý led“. Ten je totiž skoro nerozpoznatelný, ale strašlivě kluzký, což může způsobit velkou spoustu nemilých situací. Znáte taková ta videa, kdy se auta se zabržděnými koly nekontrolovaně kloužou jako saně? Tak přesně to umí černý led.

Kašle a rýmy s teplotami přibývá, chřipka však zatím neútočí

Střední Čechy – Nejfrekventovanější výskyt akutních respiračních infekcí zůstává ve středních Čechách na Příbramsku, naopak nejnižší nemocnost se z Kladenska během uplynulého týdne přesunula na Kolínsko. Nadále platí, že situaci lze označovat jako klidnou a nijak nevybočující ze zkušeností uplynulých let. Údaje praktických lékařů a pediatrů sice ukazují, že nemocnost zvolna stoupá – to je však v tomto ročním období obvyklé.

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Proklikejte si, kolik zaplatíte za dvě deci svařeného vína či punče na vánočních trzích na náměstích českých, moravských a slezských měst.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT