Na rozdíl od tomografů umožňujících nahlédnout do lidského těla, které mnozí pacienti znají ze zdravotnických zařízení, je ten kralupský určen pro spolupráci s průmyslovou sférou; poslouží ke zkoumání různých součástek. A mimochodem – takzvanému „tunelu“ známému z medicínského prostředí se vzhledově nepodobá. Princip zařízení je však srovnatelný s vyšetřováním orgánů a tkání pacientů. Plyne to ze slov Václava Šefla z výzkumné skupiny kovových konstrukčních materiálů. „Zkoumaný objekt je prozářen z nejrůznějších úhlů v jedné rovině a ze získaných projekcí jsou počítačově rekonstruovány plošné řezy,“ vysvětlil Šefl. Ovšem s upřesněním, že na rozdíl od lidského těla je u kovových, keramických či dalších pevných materiálů zapotřebí výrazně vyšší energie rentgenového záření.

Velké kusy i drobné detaily

Právě silný rentgenový zdroj, umožňující i prozařování rozměrných dílů, je hlavní předností tomografu od německé firmy Diondo, pořízeného pro Kralupy i díky příspěvku v rámci programu po podporu výzkumu, vývoje a inovací z evropských peněz. Dalším plusem je vysoké rozlišení, umožňující zkoumat například strukturu jemnozrnných materiálů či trhliny v kovu. Pro bádání týkající se koroze je zase cenným pomocníkem integrovaný stolek nejenom pro mechanické zatěžování, ale i se systémem po kontrolu teploty a vlhkosti prostředí, což umožňuje přesné nastavení podmínek pro kondenzaci nebo sušení – a zkoumání odolnosti dílů v rozličných podmínkách při různém namáhání.

Zajímavé vodíkové projekty

I když kralupští výzkumníci počítají s tím, že zařízení budou vyžívat především ve spolupráci s průmyslovou sférou k dolaďování vlastností nově vyvíjených součástek nebo ke kontrole dílů vystavených extrémnímu namáhání, počítá se třeba i s analýzou letitého plynového potrubí. I to však bude z ryze moderních důvodů – v rámci projektů zaměřených na podporu vodíkových technologií.

Pro budoucnost se totiž uvažuje o využívání vodíku vyráběného elektrolýzou vody v době přebytků elektřiny ze slunečních nebo větrných elektráren – a takto získaný vodík by se mohl přimíchávat k zemnímu plynu. Je však třeba nejprve prověřit, zda to rozvodná soustava zvládne, jestliže většina aktuálně provozovaných plynovodů pochází z poloviny minulého století. Jestli v takovém případě – konkrétně vstupem disociovaného atomárního vodíku do struktury materiálu – nehrozí praskání. Právě při tomto zkoumání může tomograf pomoci. S vodíkem však má souvislost třeba i problematika vysokopevnostních ocelí pro automobilový průmysl i rozmanité další použití. U nich může tomograf studovat takzvané vodíkové zkřehnutí – ať už v důsledku vlivů z výroby, nebo kvůli atmosférickým podmínkám.

Zkoumat je však možné leccos – a to z rozmanitého prostředí. Třeba chování kompozitních materiálů pro letecký průmysl. Či lze například ověřovat výsledky 3D tisku pro průmyslové použití.