V mělnickém útulku našla před pár dny dočasný azyl asi tříletá fenka, která dostala jméno Aida. Nešlo by o nic zvláštního, kdyby kříženka německého ovčáka nebyla čerstvou maminkou. Podle Jaroslavy Tiché byla Aida v době, kdy ji pracovníci útulku odchytili nedaleko kruhového objezdu před Mlazicemi, doslova nalitá mateřským mlékem.

„Okamžitě nám bylo jasné, že jde o kojící fenu,"  poznamenala Tichá s tím, že Aida je velice plachá a lekavá, nejspíš nemá zrovna dobré zkušenosti s lidmi.
„K odchytu jsme vyjížděli kolem sedmnácté hodiny. Fenka se nás bála a pořád běhala k silnici, museli jsme ji zahnat pod vjezd k loděnicím," popsala Tichá průběh nedělního podvečera.

Nejprve se pracovníci útulku pokusili fenku takzvaně lasovat, vyděšené zvíře se ale pokaždé vyvléklo. Teprve když se jim podařilo dostat ji do slepé uličky, odkud neměla jak utéct, Aida svůj boj vzdala. „Lehla si na záda do podřízené pozice, takže jsem jí mohla dát smyčku. V tu ránu jí ale přestaly fungovat nohy, musela jsem ji vzít do náruče a do auta ji odnést," dodala Jaroslava Tichá.

V útulku fenku prohlédli a potvrdilo se, že má za sebou nedávný porod, jinak je ale v dobré kondici. „Jenom je hrozně nedůvěřivá a při každém prudším pohybu se lekne. Nicméně je to ohromně milý pes, zasloužila by si jít do rodiny, raději bez malých dětí, která ji bude milovat a rozmazlovat," uvedla pracovnice útulku.

V podobném psychickém stavu se nachází i další z nedávných přírůstků útulku v Řípské ulici. Ve středu večer vyjížděli tamní pracovníci do terénu znovu, když jim mělničtí strážníci nahlásili psa uvázaného ke stromu pod Strakovým, tedy bývalým starým mostem.

„Nedaleko cesty do parku jsme viděli přivázaného psa. Jak se ukázalo, byla to fenka, kterou tam někdo nechal na krátkém úvazu, který se se jí zarýval do krku," uvedla Jaroslava Tichá.

Černá fenka, kterou v útulku pokřtili jménem Čita, nemohla utíkat, a tak se uchýlila k metodě zastrašování. „Vrčela a ukazovala nám své krásné bílé zoubky," potvrdila Tichá s tím, museli použít úplatky v podobě piškotů, než se k fence mohli přiblížit alespoň natolik, aby se jim podařilo odvázat ji od stromu. „V tu chvíli se ale najednou uklidnila, začala nám olizovat ruce a mazlit se," poznamenala, že Čita není agresivní pes. Jen prostě neměla jinou možnost, jak se před lidmi, které považovala za nepřátele, bránit.

Čita je mladá, asi roční fenka, která potřebuje znovu získat pocit bezpečí. Pak dá novému majiteli najevo svou nehynoucí vděčnost.