Potvrdil to například František Viktorin z byšické základní školy. „Školního psychologa nemáme, s žádným ani nespolupracujeme, nejsou na to peníze. Přímo ve škole ale působí výchovný poradce a metodik prevence," uvedl ředitel s tím, že žáci nejsou odkázáni jen sami na sebe.
Stejně jsou na tom i ve Mšeně, kde mají podle ředitelky Jiřiny Trunkové navíc speciálního pedagoga: „Působí sice hlavně ve speciální třídě, ale v případě potřeby pomůže i jinde. Samozřejmě máme pocit, že bychom služeb dětského psychologa využili. Bohužel ale nemáme peníze na jeho zaplacení," povzdychla si.
Také v Základní škole v Kostelci nad Labem pomáhá žákům s problémy speciální pedagog. Školáci pak podle ředitelky Zdenky Zelenkové využívají ještě možnosti vhodit dotaz nebo stručný popis svých bolístek do schránky důvěry. „Všechno funguje na bázi anonymity. Žáci lísteček podepíšou svou značkou a výchovný poradce nebo speciální pedagog poté odpověď, kterou označí shodnou značkou, umístí na nástěnku," popsala, jakým způsobem se mohou školáci svěřovat se svými potížemi.
Přímo s dětskými psychology spolupracují v Neratovicích a v Mělníku. Miroslava Lamačová z neratovické školy v ulici 28. října ovšem přiznala, že si služby psychologa mohou dovolit pouze díky evropským penězům, které škola získala v rámci operačního programu ministerstva školství Peníze školám. „Jinak bychom si školního psychologa dovolit nemohli. Bohužel program za pár měsíců končí a peněz tak zase ubude. Nicméně se je pokusíme někde sehnat, protože sami vidíme, že psycholog je tu opravdu potřeba," popsala situaci ředitelka školy, kam dochází sedm set žáků.
V podobné situaci se ocitli také v základní škole v mělnické Seifertově ulici. Potvrdila to zástupkyně ředitele Michaela Vacková: „Díky tomuto projektu jsme získali prostředky, z kterých můžeme platit speciálního pedagoga. Navíc dlouhodobě spolupracujeme s psycholožkou, která jednou za čas přijede a komunikuje s jednotlivými třídami. Pokud má pak některý z žáků problém, který chce probrat individuálně, může přijít na konzultaci."
Nejčastějšími problémy, které výchovní poradci, speciální pedagogové nebo školní psychologové řeší, jsou potíže, které se přímo či nepřímo týkají školy.
„Ve schránce důvěry se objevují třeba návrhy, abychom dětem nedávali domácí úkoly. To je samozřejmě spíš k pousmání. Většinou tam ale opravdu nebývá nic závažného," uvedla Zelenková s tím, že vážněji míněné věci probírají učitelé na setkání žákovského parlamentu.
„Pokud se objeví nějaký velký problém, odesíláme dotyčného žáka i s jeho rodiči do pedagogicko – psychologické poradny. Jinak my tady řešíme například dotazy týkající se problémů s kamarády nebo spolužáky," dodala ředitelka Trunková ze Mšena.
