Nabízíte pomoc v době strachu a fóbií. Už se ozývají lidé, že mají strach kolem koronaviru a chtějí si s někým popovídat?

Nabídla jsem své služby, které běžně poskytuji, jen s možností vyhnutí se osobnímu kontaktu. Jsme v první fázi, kdy se lidé o této službě teprve dozvídají z médií. Už jen možnost s někým promluvit a zklidnit své obavy, kterých bude přibývat v souvislosti nejen se samotným nakažením, ale i s dopady ekonomickými, je úlevné.

Žijeme v období nejen nárůstu fóbií související s koronavirem, ale především úzkostných stavů, což vzniká vždy, když nás zprávy médií v dnešním světě denně bombardují strašidelnými výjevy. Toto se týká všech věkových kategorií.

Jak se to projevuje?

Dospělým často věci přerůstají přes hlavu, řeší více tíživých otázek, hlavně v době krize, právě takové, v jaké se nachází celý svět v kontextu COVID -19 dnes. Cítí, že nezvládají svůj stres a dopadem je dětský stres, protože děti se nemají kde zeptat, jejich obavy rostou. Nezvládnutý strach - stres se stává úzkostí.

Rozeznáváme dva druhy stresu: jeden je reakcí na skutečné události, které se nám přihodily a při kterých jsme reagovali útokem, či útěkem nebo ochromením. Při druhém jsme stejným způsobem reagovali na domnělé nebezpečí.

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Jak lze člověku psychicky pomoci na dálku?

Jsme přesvědčená, že nic nenahradí osobní kontakt. Ovšem rozhovor s odborníkem je specifický a pomáhá. Především snižuje míru vnitřního napětí. I přes média jako je internet či Skype je možno pracovat zážitkově. Někteří mí kolegové již takto pracují. Sama mám zkušenosti s kolegy pracujícími s krizovými situacemi a kolegy ze zahraničí, se kterými jsem ve spojení ohledně svých vlastních supervizí, což je prakticky odborně vedený rozhovor s dopadem na změnu a uvědomění si paralelních procesů.

Současná karanténa nahrává ponorkové nemoci, pokud nemohou lidé chodit do práce. Máte na to nějaký recept, jak se tohoto vyvarovat?

Člověk je tvor bio-psycho-sociálně-spirituální, všechny tyto naše části potřebují pokrm. Být užitečný, kam řadíme i práci, je jedna z biologických potřeb. Pokud není dlouhodobě naplňována, stejně jako je přetěžována, člověk strádá a propadá smutku, beznaději a dopadem je deprese či úzkost. Karanténa, kterou vláda nařídila přichází v období, které je z hlediska psychiky velmi tíživé. Období probouzejícího se jara je statisticky nejčernější období v otázkách nárůstu depresí a sebevražedných pokusů.

Můj recept je pohyb, ale myslím, že i tvůrčí činnost či zahrádkaření poslouží dobře.

Jak by se podle vás lidé měli zaměstnat, aby netrpěli na stres, či strach?

Tak to je velmi složitá otázka. Umění se zastavit je opravdu velmi těžké, navíc v takovém nastavení a náporu na jedince jako je dnešní doba je násilné zpomalení až zastavení v podobě karantény velmi nebezpečné. Naučit se být sám se sebou a svými myšlenkami – vnitřním dialogem může a je pro mnohé z nás velmi těžké.

Doporučuji udělat si revizi toho, co jsme kdysi v mládí rádi dělali a k tomu se vrátit. Hra na kytaru, kreslení, pletení, vaření, zpívání či jiná činnost, která nám dělá či dělala radost.

Co vás přimělo k tomu poskytnout pomoc v době krize?

Je to mé vnitřní, osobní nastavení. Jsou to mé hodnoty a přesvědčení, které si nesu od prarodičů a rodičů. Jako dospělá jsem svou osobnost tvořila díky terapeutickému základu, který tvoří model Transformační systemické terapie Virginie Satirové, první rodinné terapeutky, ženy, který je velmi srozumitelný a uchopitelný pro všechny lidi bez rozdílu.

Jde asi o tyto vybrané hodnoty: hodnota morálky; hodnota pomoci druhým; hodnota být užitečná a spoluvytvářet svět; nést zodpovědnost za svá rozhodnutí; být dobrým příkladem svým dětem a o tato vybraná přesvědčení: přesvědčení, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř; pokud jsem zdravá, mohu pomáhat; lidé jsou vesměs dobří; problém není problém, ale to, jak se s ním zachází může být problematické; city patří k nám, máme je všichni; naděje umírá poslední.

Věnujete se i nějakým dalším dobrovolnickým činnostem v době koronavirové krize?

Věnuji. V roce 1997 jsem na Mělníce založila pobočku Fokusu Praha. Toto sdružení slouží svými službami duševně nemocným. Stále spolupracuji především s chráněnou dílnou u Krejčíků, pod vedením Lenky Novákové a její kolegyně Jaroslavy Volné, kde se dokázali během okamžiku proměnit v pomáhající dílnu a celý svůj běžný program zastavit a začít šít roušky pro všechny potřebné, spolupracovat s městem Mělník, domovem pro seniory a také prodávat roušky kolemjdoucím. Pomáhám materiál na roušky stříhat.

Jsem dojatá, že lidé kolem mě jsou lidští a morálně čistí a já mohu pomoci tím, že daruji svůj čas a propůjčím ruce.

V době strachu a fóbií nabízí pomoc psychoterapeutka Lenka Ságnerová přes skype, na facebooku, nebo konzultacemi po e-mailu. Je možné ji kontaktovat na telefonu 604 578 923, na e-mailu lenkasagnerova@seznam.cz, případně na Facebooku Rodinná poradna Mělník, kontakty najdete i na jejích webových stránkách www.rodinna-poradna-melnik.cz

close Koronavirus v Česku info Zdroj: Deník zoom_in