Stará a oprýskaná budova, která dříve sloužila jako škola. „Tak tady žijí děti, které nevyrůstají se svými rodiči?“ zhrozím se a plná očekávání vcházím dovnitř.

Přestože nábytek na chodbách už má také odsloužíno, je uvnitř překvapivě útulno.

V Dětském domově v Sazené bydlí nyní 14 dětí. Tedy spíš puberťáků, protože nejmladšímu chlapci je třináct let. Všechny tyto děti mají alespoň jednoho z rodičů a do dmova se dostaly nejčastěji proto, že jejich rodina z mnoha příčin při výchově nebo při plnění povinností selhala.

O náhradní rodinu tyto odrostlé děti už tolik nestojí. Problém je také opačný. Rodiny, které chtějí do vlastní péče dítě z dětského domova, dávají přednost spíš těm mladším. Přesto ředitel Jiří Beránek za svou třináctiletou praxi v tomto domově zkušenosti s předáváním děti do pěstounské péče má. „Pro rodiče ani pro děti není změna jednoduchá. Rodiče přicházejí do domova s nadšením a s optimistickými představami, ne všichni ale bohužel zvládnou změnu, kterou s sebou přináší věk dětí. Tím myslím pubertu, “ řekl Beránek.

Za tu dobu se podařilo do pěstounské péče umístit celkem osm dětí. Pět dětí úspěšně, tři děti se z různých důvodů vrátily zpět buď do Sazené nebo do jiného dětského domova. „Velkým zážitkem pro nás byla návštěva dívky, která od nás odcházela v šestnácti letech do rodiny cizinců. Měla opravdu štěstí. Dnes umí perfektně anglicky a pevně stojí na vlastních nohách,“ vzpomíná ředitel, ale zároveň dodává: „ Je to taková odměna, která bohužel přichází jednou za několik let.“

Stávají se ale také situace, které jsou smutné nejen pro děti, ale i pro celý personál. „Zažili jsme komplikovanou situaci, kdy si náhradní rodiče vzali dva sourozence, dívku a chlapce. Opakovaně se děti vracely zpět do domova. Nakonec rodiče bratra od sestry úplně odřízli a zpátky si brali jen dívku. Zřejmě to pro ni bylo neúnosné a nakonec od nich odešla,“ dokončil další příběh Jiří Beránek.

Na dítě čekají zájemci o adopci i několik let

Máte zájem adoptovat dítě? Čekací lhůty jsou po krajích velmi různé. Záleží i na vašich představách o dítěti.

„Žadatel, který má zájem o kterýkoliv typ náhradní rodinné péče o dítě, podá žádost na příslušný krajský úřad.

Doba, po kterou žadatelé na dítě čekají, je velmi různá. Pohybuje se od několika týdnů po několik roků,“ potvrdil Deníku Jiří Sezemský, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.

Časový předpoklad trvání celého procesu zařazení do evidence žadatelů o osvojení nelze jednoznačně stanovit, neboť každý krajský úřad přijímá různý počet žádostí.

„Odhadem lze říci, že proces zařazení trvá v průměru asi sedm až deset měsíců. Někdy i více.

Po zařazení do evidence je tzv. Čekací doba na dítě velmi různá a zejména se odvíjí od představ žadatelů o dítěti, které chtějí přijmout,“ vysvětlil Sezemský.

Počet žadatelů v Česku neustále stoupá. Naproti tomu se do evidencí dostává čím dál méně dětí. Zejména pak dětí ve věku od narození do jednoho roku vhodných pro osvojení je v evidenci stále méně.

Zpravidla platí, že nejdéle čekají ti, kteří mají nejvyšší požadavky.

„Jestliže si žadatelé přejí přijmout do své péče dítě zdravé, majoritní populace, co nejmenší, pak čekací doba je v průměru kolem tří let i déle. A takových žadatelů je logicky mnoho,“ dodal Sezemský.