„ Na českých farmách, kde mají stovky pštrosů, musejí dávat vejce do umělých líhní," vysvětlil.

Petr Růžička má teď čtyři dospělé pštrosy, samici pštrosa afrického dvouprstého Droběnu a tři nandu pampové. A devět pštrosích kuřátek. Je jim jedenáct dní a měří asi patnáct centimetrů.

Obě mámy si jich nevšímají. Jedna z nich musí být dokonce za ohradou, protože na ně byla zlá. „Tak to u nandu pampových chodí, o kuřátka se stará táta. Hlídá je, chrání, opatrně mezi nimi našlapuje," říká Petr Růžička o samci, který právě malé pštrosy volá zvláštním klapáním. Nestalo by se mu, že by na některého z nich cestou k hromádce voňavé vojtěšky dupnul. Zato samice, která je stále přehlíží… Naštěstí bylo následkem jen mírné kulhání kuřátka.

Všichni samci pštrosů prý jinak vydávají zvuky, které připomínají bučení. Samice jsou ale tiché.

Vedle vojtěšky si nandu pampoví ve Vysoké Libni pochutnávají například na mrkvi, bramborách nebo šrotu. „Je to s nimi trochu složitější, všechno musejí mít našrotované nebo drobně nastrouhané, mají totiž jen jeden žaludek, a tak špatně tráví. Nemohu jim dát třeba celé zrní, to by jim nic nedalo," říká o pštrosím menu chovatel. V Brazílii nebo Argentině, odkud nandu pampoví pocházejí, prý žerou jen suché listí.

Pštrosi Petra Růžičky ale do Vysoké Libně cestovali před dvěma lety z Doubravičky u Brna. Z velké pštrosí farmy. U Eldoráda se před tím odehrálo drama, při kterém jejich předchůdci přišli o život. „Tehdy sem vlítli tři velcí pastevečtí psi a všechny nandu pampové zabili. Napadli i samici afrického dvouprstého pštrosa, která váží asi sto dvacet kilo, ta se ale dokázala ubránit," říká s respektem chovatel, podle kterého je čtyřletá Droběna docela zlá.

Pštrosy chová pro radost. Na maso je neporáží. Vejce jsou prý ale dobrá. „Na vejce afrického pštrosa to chce opravdu velkou pánev i hlad, odpovídá to asi třiceti slepičím vejcím, jen je ta hmota taková nadýchanější," vysvětluje Petr Růžička.

O pštrosí vejce je prý mezi lidmi zájem, do jídelníčku i na zvláštní kraslice. Ve Vysoké Libni snášejí pštrosí samice většinou od března do srpna. Podle chovatele snesou v průměru dvě až tři vejce v týdnu. A pak mají deset dní přestávku.

Vejce afrického pštrosa váží přes kilo a půl, nandu pampoví mají vejce vážící asi šest set padesát gramů. Petr Růžička drží dvě v ruce, obě jsou nablýskaná, jako by je dlouho leštil. Jen má každé jinou barvu. „Tohle žluté je čerstvém, dnešní. Do dvou dnů bude mít stejný odstín jako to bílé," ukazuje na smetanové vejce.

Pštrosi ve výbězích, které připomínají malý park za plotem, připomínají ptáky z pravěku. „Stačí se chvíli dívat na tu stavbu těla, kůži, pohyby… Viděl jsem před časem dokument, kde říkali, že japonští vědci se chtějí nějakým zpětným šlechtěním dostat od pštrosů zpátky i dinosaurům," dodává Petr Růžička.