„Topíte se v nabídce knih? Vejdete do knihkupectví a nevíte, kam sáhnout? Kterou si vybrat? Tahle publikace je záchranný pás. Nadechněte se a plavte radostně světem literatury, i když trochu subjektivním, trochu konzervativním, ale přesto vzrušujícím, sladkým, voňavým," tak představuje nakladatel novou knihu Martina Patřičného, nesoucí název Čítanka, což je kniha o čtení a knihách.

Autor knih o dřevu a jeho uměleckém využití i sbírky povídek ve své Čítance dokazuje, že je člověk značně sečtělý, tedy alespoň v oblasti krásné literatury.
„V letošním roce jsem dokončil sérii Dřevěných knih, které mají evokovat pocit štěstí. A proto jsem jich hned několik rozdal. Pokud jde o blížící se Vánoce, už přes čtyřicet let deklamuji lidem krásné vánoční básně Ondřeje Fibicha, spolužáka, narozeného v lednu 1954 v pražském Karlíně. Mám však už ale pocit, že recitovat verše v adventním čase, to je dnes ten pravý underground – jen se za něj už nezavírá (smích). Čas pokročil a vešel definitivně do konzumu – ostatně loni jsem za tohle recitování dokonce dostal i slušně zaplaceno! Lidi si v naší stále více konzumní společnosti kupují ustavičně lepší světýlka a věnce i jmelí. Obtěžují druhé rachejtlemi a děsí chudáky psy s pomocí petard a všech těch bouchacích hloupostí. A pak jen vaří a smaží – pak horko těžko hubnou. A přece si každý rok někteří známí ke mně chodí – pro básně. Pro klid a utišení… Ostatně, nejsou to nádherné zpěvné Fibichovy verše: „…Mít v sobě hvězdu, pod smutnou závějí, mít v sobě hvězdu, hvězdičku – naději…" A rukama dělám každý rok v předvečer Štědrého dne ozdobné hoblovačky na stromek – ostatně Josef, zpodobňovaný v betlémech, byl taky tesař," říká opět s úsměvem propagátor doby dřevěné Martin Patřičný, který v lednu příštího roku oslaví šedesátiny.

Jiří Herain