Máte za sebou první měsíc ve funkci ředitele kralupského muzea. Jak se sžíváte s týmem?
Do muzea jsem chodil už v minulosti, takže s některými zaměstnanci se znám z dřívějška. Spolupráce se mi jeví jako dobrá. Je tu fundovaný tým lidí, kteří své práci rozumějí a mají ji rádi. A na tom se dá postavit mnoho. Jinak řečeno, bez toho by se nedalo mnoho dělat.

Kde jste pracoval předtím?
Působil jsem jako zástupce ředitele v jiné příspěvkové organizaci města, v domě dětí a mládeže. Chod takovéto instituce pro mě tak po provozní stránce není ničím novým, což považuji za výhodu. Nemusím se učit tak velkému množství nových věcí a mohu se rovnou zaměřit na plány, ideje a změny, kvůli kterým jsem byl samosprávou vybrán.

V Třebízského ulici v Lobečku už je na sklo pouze zelený zvon, původně na barevné, nyní i na bílé.
Zapomeňte na kontejnery na tříděné bílé sklo. Ve městě zůstanou jen zelené zvony

Jaký vztah máte ke Kralupům?Jsem místní rodák. Rodinné kořeny jsem tu dohledal až do roku 1658, takže patřím ke starousedlíkům a ke Kralupům mám logicky blízký vztah. Můj děda - ač ekonom - se zajímal o paleontologii a místní nálezy, maminka zase chtěla být archeoložkou a ráda o prázdninách pracovala jako dobrovolník při archeologických průzkumech v okolí. V rodině tak byla místní historie vždy živým tématem.

Muzeum v posledních letech získalo nálepku nudného místa.
Spíše než nudné bych řekl, že muzeum bylo velmi konzervativní, klasického rázu, a tím pádem méně zábavné. Probíhaly tu však zajímavé výstavy a poutavé programy pro školní skupiny. Asi bych řekl, že muzeu chyběl moderní náboj a stále chybí, což je neduhem většiny muzeí.

Co s tím uděláte?
Je to práce na delší dobu. Baví mě ale tvůrčí činnost, a tak se těším, že vše budu postupně měnit. Budovu bych chtěl více otevřít, připravit zajímavé programy, expozice. Mým přáním je vytvořit takovou instituci, kterou lidé budou vnímat jako srdcovou záležitost a kam se budou rádi vracet.

Ilustrační snímek.
Dva recidivisté míří opět k soudu. Pro dárky si šli do cizích garáží a kůlen

Čekají změny i stálé expozice nebo jejich uspořádání?Rád bych změnil úplně všechno. Stálá expozice vychází sice od slov „na stálo“, ale rozhodně to neznamená „na věčné časy“, i tyto expozice se musejí obměňovat. Občas prezentovat nové exponáty, ukazovat jiné a všemu dát nový náboj a moderní kabát. Chtěl bych, aby bylo muzeum vizuálně lákavé, hravé a bylo místem, které bude podněcovat fantazii a zájem o místní historii.

Mělnické regionální muzeum zaměřuje své výstavy především na rodiny s dětmi. Plánujete třeba výstavu s interaktivními prvky pro menší návštěvníky?
Samozřejmě i toto plánuji. Je to pochopitelná cesta, jakou se muzea musejí ubírat, aby byla schopna obstát v konkurenci jiných. Pomineme-li fakt, že muzeum je především místem, které pečuje o památky, historické artefakty a sbírky, tak je také místem, které je činné na trhu volnočasových aktivit. A zde je konkurence opravdu velká. Obstát v ní znamená logicky využívat moderní technologie včetně interaktivních prvků.

Jakou první akci bude muzeum pod vaším vedením pořádat a čím ji plánujete osvěžit?
Už máme za sebou první vernisáž a výstavu. Zatím se ale nesnažím příliš zasahovat do práce kolegů a spíše pozoruji a seznamuji se, jak fungují jako tým. Věřím ale, že změny budou následovat brzy. Už nyní pracuji na nové expozici a další tři mám rozplánované.