Podle mělnické policejní mluvčí Markéty Johnové je jízda za mlhy nebezpečná. „Výrazně klesá viditelnost. Mlha zkresluje vnímání rychlosti, jakou se vozidlo pohybuje. To je dáno tím, že řidiči nemohou porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně, jen v nejasných obrysech,“ vysvětluje Johnová s tím, že motoristé podvědomě vyhodnocují svou rychlost jako výrazně pomalejší, než je tomu ve skutečnosti. „Často stojící vozidla považují za jedoucí. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. Na zdánlivě suché vozovce mlha kondenzuje, brzdná dráha se tak výrazně prodlužuje. Pokud řidič jede rychle, před překážkou nestačí zastavit a naráží do ní v plné rychlosti. Nehody se zraněním mívají tak za mlhy horší následky,“ doplňuje mluvčí.

Vidět musí být však nejen vozidla, ale i cyklisté a chodci. Ti by měli důsledně používat reflexní prvky, cyklisté musí být osvětleni vpředu i vzadu. „Svou bezpečnost zvýší i použitím reflexních doplňků, za takového počasí optimálně reflexní vestou. Dají tak motoristům větší šanci včas zareagovat,“ říká Johnová.

Jízda na vlhkých či mokrých silnicích se stává každodenní realitou. Je obecně známo, že za deště se zvyšuje riziko vzniku nehod 2,5krát, na dálnici dokonce 5krát. „V nočních hodinách nebezpečí vzroste ještě nejméně dvakrát. Brzdná dráha se ve srovnání s jízdou na suchém asfaltu prodlužuje. Například z rychlosti 50 km/h zastavíme na suchém povrchu na 28 metrech, na mokrém budeme potřebovat o 5 metrů více. Jestliže na suchu před překážkou zastavíme, na mokru pojedeme v okamžiku kolize rychlostí přes 20 km/h,“ dodává mluvčí mělnické policie.