VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ROZHOVOR: Kdo by poslouchal rozum, když je zamilovaný

Jeviněves - Barbora Benešová, kterázačínala před lety jako novinářka v Deníku, vydala svou prvotinu, fantasy román Bez volby.

13.2.2011 2
SDÍLEJ:

Přes den je Barbora Benešová maminkou na plný úvazek. Do světa fantazie mizí většinou až v noci, kdy její děti, čtyřletý Vojta a tříměsíční Adélka, spí. Foto: Deník/Petra Špitálská

Dnes je maminkou dvou malých dětí, která v noci mizí do světa fantazie. Přitom ale sedí doma u počítače.

Přestože jí právě vyšla první knížka, za spisovatelku se zatím nepovažuje. „Vydat knížku může každý, ale spisovatelem se stane až s uznáním čtenářů, kteří kupují a především chtějí další příběhy od stejného autora,“ říká šestadvacetiletá autorka.

Její román Bez volby je první částí fantasy trilogie. Druhý díl Apokalypsa by měl opustit tiskárnu během tohoto roku. A třetí díl právě píše.

Novinářské řemeslo je jiné než románové psaní. Byly pro vás zkušenosti z novin výhodou, nebo jste se naopak musela snažit je ze světa fantazie vyhnat?
Novinařina je podle mě mnohem těžší. Tam se člověk musí opírat o fakta, zatímco v románu je v podstatě jedno, jestli se vaše postava jmenuje Jana nebo Hana, jestli řekla to či ono. Ale v reálném životě vám za to politici utrhnou hlavu. Ve vysněném světě je všechno mnohem jednodušší, tam máte na zaplacení účtů pořád, a když ne – výhra v loterii je jistá. Zkušenosti z novin pro mě byly velkou výhodou, že jsem dokázala poskládat věty tak, aby dávaly smysl. A taky u rychlosti psaní, abych stíhala psát tak rychle, jak myslím.

Psávala jste už jako malá holka nebo teenager?
První „knihu“ jsem napsala, když mi bylo asi dvanáct. Byla ručně psaná v sešitě z matematiky a první, kdo ji četl, byl můj třídní na lyžáku. Psala jsem povídky a pohádky do školního časopisu na gymnáziu, kde jsem byla tehdy šéfredaktorkou, takže nebylo těžké svá díla prosadit. Jednu povídku dokonce odeslala moje profesorka češtiny do soutěže Bohumila Hrabala, podařilo se mi umístit se mezi padesáti nejlepšími a povídka vyšla v almanachu u příležitosti jeho narození.

A nápad napsat knížku Bez volby přišel až s dospělostí?
Pozadí tohoto příběhu se mi před očima odehrává už skoro deset let, jen jsem pořádně nevěděla, jak nápad uchopit. Pro mě je nejpodstatnější částí identita hlavního hrdiny Billyho, vždycky jsem chtěla být tajemným hrdinou, co zachraňuje svět. Žít na odlehlém místě, být něčím výjimečná a mít vlastní tajemství.

Knížka je určena především dospívajícím čtenářům?
Pořád se řadím mezi ty dospívající, rozhodně ještě nejsem vyzrálá a dospělá, i když mám dvě děti. Možná proto k nim mám tak blízko. Pořád si ráda hraju. Asi bych zatím nedokázala napsat nic filozofujícího, nedokážu ani dlouze popisovat krajinu, příběh musí mít spád, žádné nudné stránky, které většinou v knihách jako čtenář přeskakuji. Rozkvetlou louku s kytičkami popisuji jen jednou či dvěma větami, každý si pod tím stejně představí svou louku. Čtenáři chci předat svůj příběh, konverzaci mezi postavami, kde se dobře dají vystihnout emoce. Je asi pravda, že leckterý autor by dokázal z mé třísetstránkové knihy udělat román o tisíci stranách.

O běžný románek pro mládež nejde, je to spíš fantasy. Kolik toho na toto téma můžete prozradit, abyste čtenáře nepřipravila o překvapení?
Aby zachránil milovanou ženu a své ještě nenarozené dítě, musí zradit svou rodinu, vše, čemu dosud věřil a za co bojoval. Musí vyzradit své tajemství. Tajemství, pro které slíbil i zabíjet.

Hm. Zkusím to ještě jednou - jsem v polovině knížky a musím být na sebe přísná, abych se nepodívala na závěr. Kdo jsou ti v černých kápích? Naznačíte něco?
V lese u jednoho malého městečka pobíhají příšery, které unášejí mladé dívky. Co se s dívkami děje, nikdo neví. Do města přicházejí čtyři záhadné postavy – jsou to ty příšery z lesa nebo zachránci celého města? Mají jim lidé věřit, nebo ne? Každopádně jsou jiní, neobyčejní. Pochopitelně v mém románu nechybí ani láska, hlavní hrdinka se rozhoduje právě mezi láskou a vlastním bezpečím. Ale který teenager by poslouchal rozum, když je zamilovaný?

Musíte vzpomínat na dobu, kdy vám bylo …náct, nebo to jde samo?
Vzhledem k tomu, že mi náct… bylo naposledy před sedmi lety, což není tak dlouho, rozhodně ne. Nepociťuji příliš velkou změnu z …náct na …cet. Možná jen ty děti…

Vaše postavy nemají česká jména, proč právě anglická?
Nedovedu si představit, že by se moji hrdinové místo Emily a Billy jmenovali třeba Amálie a Vilém nebo Eva a Karel. Navíc mám pocit, že Amerika je pro nás tak daleko, že tam je možné všechno. A nadpřirozené, neobvyklé většinou automaticky řadíme hodně daleko od nás. Snad všichni autoři sci-fi a fantasy povídek používají cizí jména, buď vymyšlená nebo americká.

A kde se tedy děj románu odehrává?
Děj se odehrává někde v Americe, kde přesně, nevím, městečko se záhadným lesem, kde mizejí a umírají dívky, nemá pro mě jméno. V polovině knihy se děj přesouvá do Mexika, to už je tam zřejmé, ale víc samozřejmě prozrazovat nebudu, ať si to každý radši přečte.

Jak dlouho jste na knížce, která má skoro tři sta stran, pracovala?
Jak už jsem řekla, původní myšlenka vznikla skoro před deseti lety. Tehdejší nápad byl ovšem až pro druhou, záhadnější a nereálnou polovina knihy, tu první jsem vymyslela asi před dvěma lety, teprve potom jsem začala psát. Už před tím jsem měla kousky sepsané, ale většinu z nich jsem nikdy nepoužila, přiznám se, že původní návrhy vznikaly ve školní lavici.

Nebo pod lavicí?
Při hodinách, kdy jsem si měla psát zápisky, jsem místo toho čmárala do sešitu svůj příběh. Dá se říct, že tenhle příběh vznikl na pražském gymnáziu v Přípotoční. Když tak nad tím teď přemýšlím, většina postav vychází z podoby tehdejších skutečných studentů. Ti zlí vypadají jako moji méně oblíbení spolužáci a ti dobří jako moji tehdejší přátelé. A druhý díl je dokonce ještě starší než začátek prvního dílu. Zřejmě mě na tuto myšlenku přivedl nějaký film, který ve mně zanechal hluboký dojem.

Už máte hotový druhý díl, je tedy u prvního otevřený konec?
Druhý díl je v podstatě hotový, teď je zrovna ve fázi ležení. Navazuje na ten první teprve až po sedmnácti letech, kdy už nejde o mladistvé, ale o čtyřicátníky. A třetí díl těsně navazuje na ten druhý. Jsem zhruba v polovině třetího dílu, ovšem druhý nemůže vyjít, dokud třetí nedopíšu, vzhledem k tomu, že v něm doplňuji dějové nedostatky. Už se mi stalo, že si postava vzpomene na něco důležitého, co je ve druhém díle třeba připomenout. Abych se přiznala, nemám úplně jasno, jak to všechno dopadne. Mám jen mlhavou představu.

A co díl čtvrtý…
Kdyby se náhodou zadařilo a kniha se čtenářům líbila, došlo by zřejmě i na další díly, ale to je zatím ve hvězdách – a navíc jde o trilogii. Spíš bych ráda psala o životě Billyho v době před prvním dílem, protože v mé knize už pro něho všechno končí. Opouští rodinu a celý svůj dosavadní život. To by totiž teprve byl můj úplně prvotní nápad. Chtěla bych předat čtenářům celou svou myšlenku, mám namalované mapy celého příběhu, portréty jednotlivých postav, zkrátka toho všeho mám plnou pracovnu.

Měla jste předem hotovou celou dějovou linii románu, co když pak něco závratného přišlo až během psaní?
Než jsem začala psát, měla jsem naprosto jasno, jak bude děj vypadat. Finální verze je ovšem zcela odlišná. Spousta věcí přicházela právě během psaní. Často se mi stávalo, že mě napadlo něco naprosto dokonalého, co se stane až za nějaký čas. Když jsem ovšem k tomu místu došla, zapomněla jsem to. Nakonec jsem začala psát na přeskáčku, co mě napadalo. Potom jsem dávala děj dohromady. Nakonec to dopadlo tak, že mě moje nejlepší kamarádka musela upozorňovat na jemné nedostatky, jako například, že hlavní hrdinka píše esemesku a asi po dalších dvaceti stránkách teprve dostává svůj první mobil. Nakonec jsem to, doufám, s její pomocí dokázala vychytat.

A kdy si vůbec máma dvou malých dětí může sednout ke psaní?
Většinou v noci, ale až potom, co se mi podaří dát náš domov aspoň trochu dohromady. Někdy i přes den, kdy je starší syn ve školce a moje tříměsíční holčička spí. Ale je pravda, že nejvíce času jsem měla v době, kdy jsem byla těhotná, byla jsem na rizikovém těhotenství, takže jsem logicky nesměla nic dělat. Tehdy jsem knihu konečně dokončila kompletně. Před tím totiž román ležel skoro rok v šuplíku, neměla jsem na něj náladu. Navíc, jak všude radí začínajícím spisovatelům, nápad se musí nechat uležet, takže můj příběh je skutečně uleželý dokonale.

Jaké knížky vy sama ráda čtete?
Já čtu v podstatě všechno a ráda. Vždycky mám nějaké období, kterého se nakonec nabažím a čtu zase jiný žánr. Povinnou četbu ve škole jsem přečetla v podstatě celou, kromě Babičky, přiznám se, že tu jsem prostě nezvládla. Ale Puškina, Bulgakova, dokonce i Máchův Máj jsem zvládla a líbil se mi, jeden čas jsem dokonce četla pořád dokola veršovaného Evžena Oněgina. Ale na druhou stranu mám ráda i fantasy a klidně zvládnu i romány pro dívky. Teď mám období afrických tragédií, ženy v otroctví, život za arabským závojem a v harému.

A co čtete dětem?
Moje tříměsíční dcerka se zatím musí podřizovat čtyřletému synovi, teď se čte to, co má rád on. To znamená o dinosaurech. Encyklopedie i pohádky nebo se díváme na dokumenty. Dětská paměť je neuvěřitelná, pamatuje si všechny složité názvy, které mám sama problémy i přečíst. Musím být ve střehu, nesmím to odfláknout a vymyslet si jméno dinosaura, hned mě opravuje. Dokonce se mi stalo, že jsme měli večer návštěvu, bylo veselo, syn přiběhl a volal, že už se býložravé Uintaterium pere s všežravým Brontoteriem. Kamarád, který se v dinosaurech nevyzná, mi povídá: „Teda na to, že jsou mu čtyři, dost špatně mluví, protože jsem mu nerozuměl ani slovo.“

Pocházíte z Prahy, teď bydlíte na malé vesnici. Sníte o návratu do města, nebo jste tam šťastná?
Praha je krásné město, ráda tam jezdím, ale bydlet bych tam už nechtěla. Není nad to vylézt v teplákách na dvorek a klidně v nich jít i do krámu. Ve městě bych tak asi nešla. Jsem na vesnici ráda, líbí se mi tu.

Šestadvacetiletá Barbora Benešová žije v Jeviněvsi na Mělnicku. Po gymnáziu pracovala jako novinářka v Deníku, nyní je maminkou dvou malých dětí, čtyřletého Vojty a tříměsíční Adélky, a začínající spisovatelkou. Její prvotinu Bez volby zatím čtenáři na pultech knihkupectví nenajdou, mohou si ji ale objednat na mailové adrese benesova@prahanoviny.cz.

Autor: Petra Špitálská

13.2.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

SERVIS

annonce-logo

Nabídky práce

+ Podat inzerát

Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství - Zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství 12 200 Kč

Pomocní pracovníci v rostlinné výrobě Pomocní pracovníci v rostlinné výrobě. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 60. Poznámka: - sběr ovoce - třešně, višně,ořechy,jablka, hrušky., - pracovní doba od 6:00 nebo od 7:00, Požadujeme: fyzicky namáhavá práce- dobrý zdravotní stav, práce v sobotu i v neděli, Místo výkonu práce: k.ú. Daminěves, Kontakt: VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ 17.4.2018 OD 9:00 NA ÚŘADU PRÁCE KOP MĚLNÍK. Pracoviště: Charyton plus s.r.o. - obříství, Bedřicha Smetany, č.p. 230, 277 42 Obříství. Informace: Kontakt, +420 777 400 514.

Výroba - Výroba Montážní dělník 12 200 Kč

Montážní dělníci výrobků ze dřeva a příbuzných materiálů Montážní dělníci výrobků ze dřeva a příbuzných materiálů. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 5. Poznámka: - Fyzicky náročná práce, nutný dobrý zdravotní stav - zvedání těžkých břemen nad 15 kg - výroba dřevěných palet., Místo výkonu práce 9.května 325, 277 06 Lužec nad Vltavou, Kontakt: telefonicky po,čt 9:00 - 12 :00, osobní schůzka po telefoniocké domluvě. Pracoviště: Sanvil s.r.o. lužec - areál pilous, 9. května, č.p. 325, 277 06 Lužec nad Vltavou. Informace: Oleksandr Kokovin, +420 777 127 937.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič nákladního automobilu 48 500 Kč

Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Řidiči kamionové dopravy. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 48500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: - po České republice v případě zájmu možnost i zahraničních přeprav, soboty a neděle volné, Požadujeme: řidičský průkaz sk. C, profesní průkaz - v případě zájmu zajistíme školení, Nabízíme: náborový příspěvek 21000,- Kč - vyplacen od doby nástupu první 3 měsíce po 7000,- Kč, a další 3 měsíce po 5000,- Kč, Kontakt: telefonicky po-pá 6:00-14:00, osobní jednání NUTNÉ po telefonické nebo e-mailové domluvě. Pracoviště: Mek-logistik s.r.o., Kokořínská, č.p. 4027, 276 01 Mělník 1. Informace: Zdeněk Bartoš, +420 315 629 660.

Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 20 000 Kč

Všeobecní administrativní pracovníci Administrativní pracovník. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč, mzda max. 30000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: . Pracoviště: Danzer bohemia-dýhárna s.r.o., 277 03 Horní Počaply. Informace: Markéta Tesařová, +420 315 630 726.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Kraj se ptá Říčan: Kam odkloníte kamiony, které nechcete?

David Rath u soudu.

Soud Rathovi nepřikývl, pár tisíc mu přiznal

Kdo vybílil seniorovi účet? Podle policie jeho vnuk

Střední Čechy – Podle přesvědčení, že peníze potřebuje jistě mnohem víc než jeho dědeček, si zřejmě počínal 29letý muž, který se na bankovním účtu seniora z malé obce na pomezí Prahy-východ a Mělnicka rozhodl hospodařit po svém. Kriminalisté z Brandýsa nad Labem, kteří se případem zabývají, spočítali, že během necelého roku vnuk (jemuž v tom prý někdy asistovala i přítelkyně) tajně vybral z konta téměř sto tisíc korun. V pondělí to uvedla Eva Hašlová z územního odboru středočeské policie pro Prahu-venkov: Východ.

FOTOGALERIE: Právě jsme se narodili

Mělník, Neratovice - Prohlédněte si miminka, která se nově narodila v mělnické a neratovické porodnici.

Za Prahou se žije o dost jinak nežli v metropoli

Střední Čechy – Stěžují si Středočeši spíš na to, že mají malý byt, nebo jsou náklady na bydlení vysoké? I odpovědi na takové otázky mohou zaznačit zjištění statistiků, kteří se loni zajímali o domácnosti a jejich vybavení v rámci šetření nazvaného Příjmy a životní podmínky domácností. Před rokem pracovníci Českého statistického úřadu zajišťující sběr dat pro výzkum navštěvovali i vybrané byty – údaje o většině zkoumaných domácností byly nicméně získány prostřednictvím elektronického dotazníku.

Nemaká, napadá opozice středočeskou hejtmanku

Střední Čechy – Ostře nabito před veřejným zasedáním zastupitelů, kteří budou ve čtvrtek jednat na krajském úřadě, má středočeská opozice. Na hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou (ANO) se v pátek jménem zastupitelského klubu ODS osopil místopředseda strany Martin Kupka. Vytkl jí nízkou účast na zasedáních rady kraje.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT