Čtyři dny jsem strávil v koloně vozidel Octavia Scout při jízdě do Vladivostoku. Byly to čtyři dny, za které jsme ujeli dva tisíce kilometrů, s minimálním zastavováním, na strojích, které měly najeto jen pár stovek kilometrů. A dny, na které se nezapomíná.

V Čeljabinsku naše pouť skončila, vystřídala nás nová skupina novinářů. A ti vyrazili na další etapu, která měřila 559 kilometrů a vedla z Čeljabinsku do Tumenu. Spojení s vozy v průběhu jízdy není jednoduché, podařilo se nám to až včera pozdě odpoledne. To kolona mířila z Tumenu do Omsku.

O etapě do Tumenu nám více řekl jeden z řidičů, Zbyněk Straškraba:
„Vyjíždíme z Čeljabinsku a máme před sebou 200 kilometrů do Jekatěrinburgu. Naši předchozí kolegové nás strašili, jaká bude cesta šílená. Nechápeme, kde tenhle názor sebrali. My jedeme dvě stovky kilometrů po silnici, v klidu v poli obědváme, cestou několikrát zastavujeme na focení. Dálnice se zužuje na menší silnici, ale žádný problém. Škodovky tiše vrní a jsme v Jekatěrinburgu. Vlastně ještě ne. Těsně před městem nás zastavuje milice. Divíme se a nechápeme, co chtějí, snad jsme nic neporušili? Najednou se rozbliká policejní maják a my jedeme v koloně pomalu jako hrdinové na přehlídce. Ve městě obrovské zácpy, ale my jsme králové. Jedeme a jsme spokojeni, nemusíme nikde čekat.

Na náměstí vzbuzujeme obrovský rozruch. Připravena je místní kapela, davy lidí a k tomu spousta novinářů. Když vyjíždíme, máme před sebou ještě přes 300 kilometrů. Cíl je naplánován v Tumenu do půlnoci, dostáváme se tam ale až kolem jedné hodiny.

Jaká byla cesta? Silnice je sice ještě lepší než ta předtím z Čeljabinsku. Co je ale pro mne doslova šokem, je styl jízdy, jakým se řítíme po silnici. Naše auta nedělají sebemenší problém, ale ten styl, to předjíždění, to jsem ještě nikdy nezažil! Jenomže nic jiného, než jet, nám nezbývá. Tohle je pro mne obrovský zážitek, který si pomalu musím vstřebat. Kolony aut nepřestávají, hlavní roli hrají nákladní vozy – gruzoviky, kterých je tu nepřeberně. Jdeme spát a ráno vyrážíme. Jedeme do města Omsk, které je vzdáleno 632 kilometrů…“

V tu chvíli se přerušilo s Ruskem spojení. Uvidíme zítra…