Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy totiž podpořilo využívání individuálních výchovných programů, tedy takzvaných smluv s rodiči, které se osvědčily jako efektivní nástroj pro řešení nežádoucího chování.

Náměstek ministra Jindřich Fryč, který je autorem metodického doporučení pro práci s výchovným programem, upozornil, že do podepsání smlouvy nebude nikdo nucen.

„Smlouvy jsou pro všechny zúčastněné dobrovolné. Odmítnutí či odstoupení ze strany rodičů však škole nezabraňuje využít opatření, která odpovídají závažnosti chování žáka. Školám pak navíc poskytneme návod, jak tento program využít v praxi, pokud se tak samy rozhodnou," uvedl náměstek.
Na tom, zda toto výchovné opatření využívat, nebo nikoli, se však  školy v mělnickém regionu neshodují.

Například v Základní škole v Seifertově ulici v Mělníku nevidí ve smlouvách s rodiči žádný výraznější přínos. Zástupkyně ředitele Michaela Vacková připustila, že určitou formu dohody s rodiči žáků mají na škole zavedenou už několik let.

„Se smlouvou nebo bez, pro nás se toho moc nemění. Navíc se tomu sice říká smlouva, ale vymahatelné to stejně není," poznamenala Vacková.

Podobně na individuální výchovný program pohlíží také ředitelka Základní školy v ulici 28. října v Neratovicích Miloslava Lamačová.

„My do toho nepůjdeme," odmítla možnost uzavírat s rodiči problémových žáků smlouvy. „Snažíme se s rodiči komunikovat průběžně, nevěřím, že by nám v tom nějaký papír pomohl," řekla Miloslava Lamačová.

Naopak v Byšicích tuto možnost vítají. Ředitel tamní základní školy František Viktorin věří, že se díky smlouvám domluva s rodiči žáků, kteří se chovají takzvaně rizikově, zlepší.

„Určitě tuto možnost využijeme," potvrdil. „Díky tomu, že jde o smlouvu, je na rodiče vyvíjen jistý tlak, aby se s námi snažili více spolupracovat. Uvidíme, jak a kdy se to celé rozjede, ale uvažujeme o tom, že bychom první výchovné programy zavedli co nejdříve," uvedl ředitel.

Smlouvám se nebrání ani ve Mšeně, kde už navíc mají podle ředitelky Jiřiny Trunkové s touto výchovnou metodou určité zkušenosti.

„Jakési předběžné smlouvy jsme uzavřeli v minulém roce poté, co nám potřebné materiály poskytlo vedení Základní školy Jindřicha Matiegky v Mělníku," připustila s tím, že škola sídlící v mělnické Pražské ulici byla jednou z třiašedesáti v Česku, která se přihlásila k testování individuálního výchovného programu. „Největší pozitivum vidím v tom, že jde o oficiálně posvěcený formulář, který má v očích rodičů jistou váhu," řekla Jiřina Trunková a dodala, že vedení školy podepsalo smlouvy s rodiči zhruba dvanácti z bezmála tří stovek žáků, kteří mšenskou základní školu navštěvují.

„Šlo o žáky druhého stupně, kteří například neustále zapomínali pomůcky nebo měli určité kázeňské problémy, které šly ruku v ruce se zhoršeným prospěchem," vysvětlila a dodala, že ačkoli tento výchovný program stojí pedagogy poměrně hodně času a práce navíc, osvědčil se.