Provoz spalovny v Horních Počaplech by vedl ke zhroucení mělnické dopravy

Nová spalovna by mohla fungovat od roku 2024, kdy v Česku začne platit zákaz ukládání nerecyklovatelného odpadu na skládky. Skupina ČEZ tam chce ročně spálit 320 tisíc tun odpadu. Mělník a Horní Počaply však upozorňují na to, že studie, která jim byla předložena, neřeší problém mnohonásobného navýšení kamionové dopravy na hlavních tazích na Mělnicku. Už teď je přitom Mělník v dopravní špičce na hranici průjezdnosti.

Podle mělnického starosty Ctirada Mikeše se spalováním ročně vyprodukuje 97 tisíc tun strusky a asi 15 tisíc tun popílku z čištění spalin. „Dokumentace neřeší způsob odstranění těchto odpadů, konstatuje jen odvoz na vhodnou skládku, a proto ani neposuzuje negativní dopady z jejich dopravy. Pokud by například struska a popílek byly přepravovány na skládku v Benátkách nad Jizerou, procházela by doprava napříč celým územím Mělníka,“ varuje starosta.

Do suchých oblastí má voda přitéct v trase budoucí dálnice

Podle odpůrců nepočítá projekt záměru výstavby s ekonomickou a logistickou variantou, že bude odpad s největší pravděpodobností svážen i z přilehlých oblastí Ústeckého, Libereckého a Královéhradeckého kraje, ani že odpad z jižní části Středočeského kraje může být nasměrován na jiná zařízení tohoto typu.

Pro přepravu odpadů ze vzdálenějších oblastí Středočeského kraje se uvažuje o vybudování systému překládacích stanic. Zatím není zřejmé, kdo bude jejich investorem a kdo je má provozovat. „Není jasné, zda vůbec je o tento způsob dopravy zájem a kudy bude ve variantách odpad přepravován. To má samozřejmě vliv na posouzení dopravního zatížení v širším okolí plánované spalovny, tedy celé spádové oblasti Středočeského kraje i krajů okolních,“ tvrdí Mikeš a vysvětluje, že jde o klíčový problém, který by znamenal rozsáhlé dopravní stavby na Mělnicku nebo dokonce v navazujících regionech. Celá řada komunikací však není v gesci Středočeského kraje, ale jde o páteřní silnice ve vlastnictví státu. „Je nezbytné přednostně realizovat rekonstrukci komunikací a vybudování obchvatů obcí a měst na komunikaci číslo 16,“ připomíná Mikeš

Na svém posledním zasedání na začátku února odmítli záměr i zastupitelé Horních Počapel. „Podmínkou je dopravní řešení, které bude vyhovovat a které obec odsouhlasí,“ uvedl starosta Počapel Jiří Svačina. Stejného názoru jsou i mělničtí radní. „Lze konstatovat, že tento projekt není možné realizovat bez komplexního vyřešení dopravní návaznosti míst původu odpadu se zařízením ZEVO v Horních Počaplech ještě před zahájením výstavby,“ řekl Ctirad Mikeš.

Vybudování nové spalovny se nelíbí ani ekologickým aktivistům ze Sdružení Arnika, kteří už zpracovali své připomínky a předali je odpovědným úřadům.

Zájem pracovat u policie projevili i již trestaní uchazeči

Koncepce stavby ZEVO předpokládá v první fázi výstavbu dvou nových spalovacích jednotek, jedna z nich má být uvedena do provozu v roce 2021 jako plynová kotelna a další v roce 2022 jako fluidní kotel, včetně útlumu stávajících spalovacích bloků v EMĚ. V roce 2022 by měl skončit provoz EMĚ II a v dalším roce i EMĚ III.

V další fázi pak koncepce počítá s výstavbou ZEVO Mělník s uvedením do provozu v roce 2024. Jde v podstatě o další spalovací jednotku, která využívá místo fosilních paliv převážně směsný komunální odpad. Uvedená koncepce se pochopitelně promítne do spotřeby paliv, vody, produkce škváry a popílku, včetně vlivů na životní prostředí.

„Zásadním nedostatkem procesu posuzování vlivu na životní prostředí je rozdělení záměru na spalovnu a na řešení dopravní silniční situace v zájmovém území a širších dopravních vztazích,“ míní Mikeš. Dopravní lokální řešení je stále ve fázi hledání různých variant, přičemž investorem těchto vyvolaných investic není oznamovatel záměru, ale pravděpodobně Středočeský kraj.

Cyklostezka spojující Kly s Mělníkem bude pokračovat i přes město

V kraji přibyly tisíce bytů, bouřlivě se staví kolem Prahy