Spojení zástupců Spolany, Neratovic a Libiše má v tuto chvíli jediný cíl – zjistit, jaké jsou možnosti ochrany chemičky i obou obcí před případnými dalšími povodněmi.

„Poloha Spolany je velmi výhodná pro podnikání, nicméně zároveň s tím jsme vystaveni vysokému nebezpečí velké vody jak z řeky Labe, tak z Vltavy. Rozhodli jsme se proto zjistit, jaké jsou možnosti protipovodňové ochrany naší společnosti i přilehlých obcí, které loňské záplavy také citelně zasáhly," potvrdil generální ředitel chemičky Karel Pavlíček.

K nutnosti začít problémy s velkou vodou řešit, přivedla společnost právě zkušenost z minulého roku, kdy musela Spolana po červnové povodni na čtvrt roku zastavit výrobu.

Vedení chemičky oslovilo zástupce obou obcí, na jejichž katastrálním území továrna stojí, zda by se nepřipojili ke zjišťování možného řešení.

Starosta Libiše Zdeněk Mráz i neratovická starostka Lenka Mrzílková byli sice k představám Spolany poněkud skeptičtí, dohodu však nakonec posvětili. „Spolana se s námi spojila poté, co její vedení navštívilo areál Lovochemie na Litoměřicku, kterou povodeň díky vybudovaným protipovodňovým opatřením nezasáhla," uvedl Zdeněk Mráz.

Hráze před velkou vodou  byly na Litoměřicku vybudovány v rámci druhé etapy programu protipovodňové prevence. A vzhledem k tomu, že ministerstvo zemědělství plánuje třetí etapu programu, pustila se Spolana do zjišťování podmínek možné protipovodňové ochrany.

S Libiší a Neratovicemi se proto dohodla na společném postupu při přípravě studie proveditelnosti. Zastupitelstva obou obcí pak schválila spolufinancování projektu, jehož cena se pohybuje kolem milionu korun. Sedmdesát procent přitom uhradí právě chemička.

„Jsem přesvědčen, že peníze vynaložené na studii proveditelnosti budou účelné. Tento dokument totiž umožní občanům i samosprávám Neratovic a Libiše udělat si komplexní představu o tom, jak lze protipovodňovou ochranu zastavěných území zabezpečit," uvedl Karel Pavlíček.

Nyní se podle Zdeňka Mráze čeká na tiskopisy třístranné smlouvy, která vzájemnou dohodu posvěcuje. Poté bude vypsáno výběrové řízení na zpracovatele studie.

O těchto plánech už vědí i na ministerstvu zemědělství a podle ředitelky komunikace Dany Večeřové byla celá věc projednána se státním podnikem Povodí Labe, který je připraven ke spolupráci na zpracování studie.

Zdeněk Mráz však o projektu stále není úplně přesvědčený. Stejně jako Lence Mrzílkové mu dělá největší starosti, co se stane s vodou, která se v letech 2002 a 2013 rozlila na území Neratovicka, pokud jí v tom nová protipovodňová ochrana zabrání. „Netušíme, co to udělá s dalšími toky, jak by se voda zachovala třeba u Zálezlic," řekl libišský starosta.

„Přiznám se, že mou první myšlenkou, když za mnou vedení Spolany přišlo, bylo, že snad nebudeme stavět hráze až někam do Krkonoš," dodal s tím, že případná hráz by byla zakotvená hluboko do země a na ní by se umisťovaly mobilní zábrany. „Na přírodní val tady nemáme místo," vysvětlil.

Podobný názor zastává také neratovická starostka. „Mluvilo se o hrázích různého typu v délce zhruba třináct kilometrů s tím, že celý projekt by mohl stát kolem 1,3 miliardy korun," uvedla Lenka Mrzílková. „Tomuto řešení příliš nakloněna nejsem. Nicméně uvidíme, jak všechno dopadne. Jde o dlouhodobou záležitost, která bude procházet řadou různých stanovisek a analýz, místních šetření pomocí vrtů a podobně," řekla.