Za výbornými výsledky neratovických sportovců stojí jejich trenéři, manželé Libor a Libuše Procházkovi, kteří ve městě zároveň provozují chráněnou kavárnu Pojďte dál. V ní jejich svěřenci pracují jako pomocná obsluha.

„Se závodním plaváním jsme začali zhruba před čtyřmi lety," vrací se Libuše Procházková ke kořenům SK Pojďte dál. „Tehdy jsme jeli s naší dcerou Evou na speciální olympiádu poprvé," dodává s tím, že ostatní klienti občanského sdružení se do sportu zpočátku zrovna dvakrát nehrnuli.

Dnes však je situace zcela odlišná, plavání se mezi mladými lidmi s handicapem rychle uchytilo a do Brna odjelo hned šest neratovických sportovců.

A skoro všichni si navzdory velké konkurenci přivezli nějakou tu medaili. Bez placky skončil pouze Jiří Halama, který plave teprve od letošního roku. „Byl čtvrtý a pátý, což je ovšem taky úspěch," připomíná Libuše Procházková, která si cení zejména vítězství v závěrečné štafetě.

„Byl to zápas do poslední chvíle, bylo to o chlup. Ale s nasazením všech sil jsme štafetu nakonec vyhráli. Jsou opravdu dobří," chválí své svěřence žena, která si před lety udělala instruktorský a trenérský kurz.

Mladí sportovci chodí pod jejím vedením trénovat do neratovického plaveckého bazénu dvakrát týdně. Eva Procházková dokonce třikrát, možná i proto je nejúspěšnější plavkyní klubu.

„Eva byla nejlepší ze všech ve volném způsobu. V tom je opravdu dobrá," je Libuše Procházková pyšná na svou dceru, která se díky svým výkonům v Brně kvalifikovala na světovou speciální olympiádu v Los Angeles.

Ve sportovním klubu Pojďte dál se však nevěnují pouze plavání, ale také lyžování. Letos v zimě se proto účastnili zimní speciální olympiády, kde si největší úspěch připsala opět Eva Procházková. „Evička tam ve sjezdu vybojovala třetí místo," připomíná trenérka.

Tu nejvíc ze všeho mrzí, že ačkoli má v týmu spoustu nadaných sportovců s velkým potenciálem, nemůže jim pokaždé nabídnout to nejlepší. Na vině je nedostatek sponzorských peněz, které jsou k provozování jakéhokoli sportu potřeba. Bez ohledu na to, zda je člověk zdravý či handicapovaný.

Zdraví sportovci jsou však podle Libuše Procházkové přece jen ve výhodě. „O zdravém sportovci, který uspěje na republikové úrovni, se hned každý dozví, všude o něm píšou. Ti naši to mají mnohem těžší, všechno si musí platit sami, přitom ne každá rodina pro to má pochopení. Nebo možnosti," dodává, že si velmi cení nasazení, s jakým její svěřenci ke sportu přistupují.