Výstava v mělnickém Masarykově kulturním domě nese název Pražské jaro, srpnová okupace a počátek normalizace v okrese Mělník. „Zhruba tři měsíce jsem bádal v archivech. Hodně materiálu jsem měl už ze dřívějška, protože téma bylo součástí mé dizertační práce," říká radní Jindřich Špergl (nez. za TOP 09), kterého při hledání archivních materiálů nejvíce překvapil průběh pražského jara na Mělnicku.

„Původním záměrem bylo připomenout okupaci, ale při studiu archivních materiálů, dobového tisku a fondů okresního výboru KSČ a okresního národního výboru, jsem zjistil, že neméně zajímavý, možná i více, je proces pražského jara v okrese. Proto jsme ho do připomínkové akce zahrnuli, a když už tam bylo pražské jaro a okupace, nemohli jsme vynechat normalizaci," vysvětluje radní a připomíná, že doba pražského jara byla živelná a nekontrolovatelná.

Výstava potrvá do 31. srpna, kdy celý připomínkový blok uzavře beseda s historiky a pamětníky spojená s krátkým hudebním vystoupením. Besedovat tam budou historik Daniel Povolný, který se specializuje na vojenskou historii, a dva pamětníci, Luboš Lidický, který ráno 21. srpna 1968 tlumočil sovětským důstojníkům při jednání na Okresním výboru KSČ v Mělníku, a Karel Lojka.

Zklamání a zrada

Mělnický rodák Karel Lojka nastínil své tehdejší pocity. „Zpočátku ohromení - nechtěl jsem tomu vůbec věřit - potom pocit těžkého zklamání a zrady. Také vzteku a bezmoci. Ti vojáci, co první dny přijeli, byli přesvědčeni, že je národ bude vítat jako jejich otce v roce 1945. Školili je, že je tady kontrarevoluce a musí před ní chránit pracující lid. Mnozí z nich si odnesli těžké trauma. Ovšem daleko horší zklamání bylo za týden, když se naši zajatí představitelé vrátili z Moskvy, kde až na Kriegla podepsali potupné dohody. Z pražského jara nezbylo nic a postupně nastoupila normalizace," vzpomíná Lojka.

Pod názvem Kronika pražského jara, srpnové okupace a počátku normalizace v okrese Mělník vzniká také kniha, ve které bude podle Špergla řada zajímavých a napínavých příběhů. „Například dva kluci z Kralup nakreslili na zeď "KSČ FUJ". Čin spáchali na den smutku, kdy zemřel Brežněv, a tím spustili ohromné manévry STB. Pro mě nejzajímavější je příběh také z Kralup, kdy čtrnáct kralupských občanů uteklo na vlastnoručně vyrobených lodí do Spolkové republiky Německo - za velmi dramatických okolností," prozradil radní s tím, že publikace je před dokončením a její vydání předpokládá v říjnu letošního roku.