Deset lidských koster, keramické střepy, zvířecí kosti… Pozůstatky z doby bronzové našli archeologové v Zálezlicích při stavbě protipovodňového valu, který by měl vesnici chránit před velkou vodou.

Mělnicko prý bylo osídleno už od pravěku. Podle Jiřího Ungera z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v.v. i. jde o knovízskou kulturu. „Pohybujeme se v mladší nebo pozdní době bronzové, asi dvanáct set padesát let před Kristem," vysvětlil.

Archeologové nalezli v Zálezlicích klasické relikty sídliště, například zahloubené objekty různých typů, jako jsou odpadní nebo zásobní jámy.

„Našli jsme také negativy dřevěných kůlů a sloupů nebo různé žlábky, které byly pravděpodobně nějakými základy, například dřevěných staveb," uvedl Jiří Unger.

Mezi nálezy, které tyto výplně obsahují, jsou klasické kusy keramiky, zvířecí kosti a mazanice, tedy omaz stěn dřevěných domů. Když takový dům shořel, tak se materiál shrnul právě do odpadních jam.

Archeologové datují dobu podle keramiky. „Keramika se neustále vyvíjela nejen vlivy, ale také technickými inovacemi. Proto můžeme říci, v jaké době se pohybujeme," řekl Unger.

Příznačným rysem pro tuto kulturu jsou takzvaní pohozenci v zásobních jamách, kterých archeologové našli celkem deset. „Nevíme, proč k tomu přesně docházelo. Písemné prameny pro toto období samozřejmě neexistují, alespoň tedy ne z naší části Evropy. Tato kultura pohřbívala lidi žehem do žárových hrobů, proto jsou nalezené kostry 
v jámách anomáliemi," poznamenal archeolog.

„Spekuluje se o tom, zda to mohou být například trestanci, kteří se provinili proti zvykovnímu právu a za trest je takhle pohřbili. Někde totiž nacházíme jen kusy těl, která jsou rozčtvrcena a některé části chybějí. Jsou na nich patrné stopy sekání," řekl archeolog.

Podle dalšího z výkladů šlo o rituály s lidskými oběťmi. Tomu by nasvědčovalo, že v této kultuře docházelo i ke kanibalismu. Případně mohlo jít o jiné etnikum nebo vyznavače jiného náboženství. Proto se jim nedostalo řádného pohřbu do žárových hrobů.

V jedné z jam vyhloubených v Zálezlicích byl uložen také keramický depot.

„Bylo v něm asi šest a více tuhovaných misek, které jsou naskládány do sebe. Zasádrovali jsme je a odnesli do keramické laboratoře. Takových misek tam může být klidně dvacet, když se rozeberou. Depoty jsou také zajímavá věc. Ty, které nacházíme, jsou většinou souborem stolního nádobí. Muselo to mít nějaký rituální význam. Jde o doklad stvrzení určitých závazků, je to systém daru," vysvětlil Jiří Unger.

Archeologové nasbírali několik desítek kilogramů materiálu, který se nyní podrobí analýzám. Výsledky by mohly být známy v polovině příštího roku. Poté se mohou lidé ze Zálezlic těšit na přednášku spojenou s výstavou některých předmětů, které byly při stavbě protipovodňového valu nalezeny.