Bývalý pivovar v Lobči čeká sanace. Průzkum znečištění objektu totiž prokázal, že hodnoty některých měřených látek jsou až několikanásobně překročené oproti normám.

Z pivovaru má být rekreační objekt
Společnost Riofrio Architects, která objekt zakoupila, má v plánu jej přebudovat na rekreační objekt. Pavel Prouza ze společnosti Riofrio Architects ujišťuje, že zjištěného znečištění se lidé z Lobče nemusejí obávat. „Výskyt znečištění tohoto rozsahu je v průmyslových objektech zcela běžný, lze jej předpokládat. Povrchové a podzemní vody nejsou znečištěním dotčeny,“ tvrdí Prouza.

V objektu je příliš rtuti, mědi a pesticidů
Richard Zuska z Ochrany podzemních vod Praha, který zpracovával v bývalém lobečském pivovaru průzkum znečištění, je však s podobnými tvrzeními opatrnější. „Náš průzkum poukázal na to, že určité znečištění v objektu je. Sanovat je ale možné vše,“ řekl pro Deník Zuska. Například v jednom ze vzorků zeminy byla 22x překročena hodnota pesticidu DDT, která je podle daných limitů předpokládána v podobných průmyslových zónách. V jednom z dalších pevných vzorků prokázal průzkum osminásobné překročení limitu pro měď. „Určitě bude potřeba odtěžit znečištěné zdivo,“ tvrdí Zuska.

Trochu varující je podle Zusky mírně překročený limit pesticidu DDT ve vzorku povrchové vody. Nemůže prý vyloučit, zda se pesticidy dostaly i do podzemních vod. „V nejbližší studni u bývalého pivovaru jsme však žádné překročené limity nezjistili,“ uklidnil obyvatele Lobče Zuska.

„Znečištění stavebních konstrukcí je dáno tím, že objekt kdysi sloužil jako skladový a dílenský provoz Státního statku ve Mšeně a byly v něm skladovány pesticidy,“ zdůvodnil výsledky průzkumu Prouza. „Sanace bude probíhat vyčištěním od případných zbytků pesticidů, vybouráním kontaminovaných podlah, lokálním vytěžením zeminy a případným odstraněním kontaminovaných částí omítek. Vzniklý odpad bude likvidován v souladu s platnými předpisy, zejména pak podle Zákona o odpadech,“ ujistil Prouza.

Starosta záměr společnosti vítá
Starosta Lobče Luděk Dohnalík záměr společnosti vítá a hodlá jej i podporovat. „Věřím, že díky záměru společnosti Riofrio Architects se podaří strašáka uprostřed obce zachránit,“ uvedl Dohnalík. Zároveň ocenil, že společnost má zájem o vytápění objektu biomasou.

Pivo se v Lobči přestalo vařit v roce 1942. Dnešní technický stav objektu se blíží spíše demolici a je výsledkem devastace posledních desetiletí. „Naše společnost zakoupila areál se záměrem jeho památkářsky citlivé adaptace na rekreační funkci,“ řekl Prouza. Podle něho budou investiční náklady na rekonstrukci vzhledem ke značné zchátralosti objektu vysoké, celkový standard nově vzniklých jednotek bude proto muset být poměrně luxusní. V areálu by dále mohl být umístěn i menší provoz občerstvení pro turisty. „Bude záležet na vlastním architektonickém řešení a zájmu podnikatelů v regionu o tento typ provozovny,“ tvrdí Prouza.

Společnost už zahájila revitalizaci areálu, odstraňuje náletovou zeleň, posekala trávu. „Tyto zásahy jsou nutné pro provedení geodetického zaměření, které by mělo být hotové v polovině července a poskytne nám podklady pro vlastní projekční práce,“ řekl Prouza.

Dokončení? Jaro roku 2009
Riorfio Architects předpokládá zahájení stavebních prací z jara příštího roku. Do té doby budou probíhat další průzkumové práce, projektování, projednávání projektu se státní správou a vlastní stavební řízení. Je možné, že stavba bude rozdělena na dvě realizační etapy – přední a zadní trakt. S dokončením se předběžně počítá na jaro 2009.

Sanace je možná, ale drahá
„Z výsledků provedených prací jednoznačně vyplývá, že v obou částech budovy bývalého pivovaru bude nutná sanace zjištěného znečištění,“ uvedl ve své zprávě Zuska. Zároveň tvrdí, že sanaci musí předcházet provedení dalšího a detailnějšího průzkumu znečištění. Náklady na tento průzkum odhaduje na desetitisíce korun, sanační práce pak podle něho spolknou finanční prostředky v řádu statisíců.

Pivovar poslouží „druhému bydlení“
Podle plánů společnosti by v bývalém pivovaru mělo vzniknout několik větších samostatných jednotek mezonetového typu, které by sloužily k individuální rekreaci druhého bydlení. Druhé bydlení je českým fenoménem, pod nímž se skrývají nejen objekty určené k rekreaci, ale i o druhé byty či domy, které jejich majitelé nevyužívají k trvalému bydlení. „Prozatím nemám žádné bližší informace o tom, komu a jakým způsobem budou byty nabídnuty a jaké byty mají být vybudované. Přesto věřím, že záměr společnosti bude pro obec přínosem,“ uzavřel starosta Dohnalík.