Jak účinně pomoci, když je to třeba, ale i jak se vyrovnat situací, kdy je nezbytné zasahovat u handicapovaného člověka, s nímž jsou problémy, protože nezvládá stresovou zátěž, se strážníci naučili v praxi díky spolupráci s instruktorem Pavlem Oplem. Ten pro účely nácviku sehrál člověka v nesnázích, kterého je třeba citlivě posadit zpátky na vozík, ale i osobu zmítanou agresí, již je nutné zklidnit. A pak ještě prošacovat, aby se hlídka ujistila, že někde neukrývá zbraň, která by mohla představovat další nebezpečí – a v tomto případě je třeba postupovat jinak než u člověka, který stojí na nohou (nebo třeba nestojí, avšak z jiného důvodu, než jsou ty, které se řeší pomůckami pro invalidy).

Zasvěcenějšího školitele si strážníci snad ani nemohli přát. Šestatřicetiletý Pavel Opl se na vozíku skutečně pohybuje – je to důsledek zlomeniny krčku, který ho od francouzských holí vynucených následky dětské mozkové obrny přinutil k omezenějšímu pohybu – současně se však věnuje působení v oblasti prezence kriminality, a dokonce působí jako instruktor kurzů sebeobrany a přežití. Aktivně také sportuje a býval i úspěšným reprezentantem závodícím na tricyklu. Soupeře porážel třeba ve Španělsku, Francii i Spojených arabských emirátech, avšak prosadil se také mezi amatérskými zdravými cyklisty: leckdo si ještě vzpomene třeba na jeho účast v závodech v okolí Prahy, jakými jsou například Břežanská osma, Giro de Zavadilka či časovky v Bašti, Chýni nebo ve Všenorech.

Právě v souvislosti se svými aktivitami nyní představuje svůj příběh na dárcovském portálu Donio. Shání 132 tisíce korun na speciální mechanický vozík, robustní, pevný a individuálně upravený, který by mu umožnil dále pracovat jako instruktor kurzů přežití, obranné střelby a sebeobrany. Na Doniu také vysvětluje, jak to přišlo, že závodění zanechal. Nebylo to kvůli věku, úrazu nebo zdravotnímu stavu: „V roce 2015 jsem bohužel musel ukončit kariéru z důvodu úmrtí mé matky, která se starala o svou matku a svého bratra, o kterého se starám.“