Krajská správa a údržba silnic se k péči o dřeviny staví odpovědně a s důrazem na zachování krajinného rázu, oceňuje středočeský radní pro oblast silniční dopravy Karel Bendl (ODS). Ve středu 7. prosince připomněl, že například v cestmistrovství Mělník zajistila správa silnic vysazení 73 ovocných stromů na silnicích mezi Byšicemi a Lejkovem a na silnici mezi Vysokou a Střednicemi. „Původní stromy byly ve špatném zdravotním stavu nebo suché. Do konce listopadu zvládli silničáři na Mělnicku vysázet ještě jírovce a jabloně,“ upozornil Bendl.
Připomíná, že někdy ale dojde také na kácení – a to i třeba celých stromořadí. Nezřídka se to setkává s protesty; jak ze strany jednotlivců, tak i obcí. Radní však zdůrazňuje, že kritici často neznají skutečný stav věcí. „Neuvědomují si, že stromy jsou mnohdy v havarijním stavu a bezprostředně ohrožují bezpečnost silničního provozu,“ řekl radní, jenž sám má lesnické vzdělání i praxi a z minulosti také zkušenosti s působením v ochraně přírody.

Havarijní situace – například vývraty, podélné praskliny na kmeni nebo zlomy – se řeší co nejrychlejším kácením. Jiný je přístup k suchým stromům, které i tak mohou být plné života. „Žije zde řada ptáků, hnízdí zde i další živočichové, svůj domov tu má hmyz. V tomto případě žádáme o povolení kácení místně příslušný orgán ochrany přírody, čímž je příslušná obec,“ vysvětlil Bendl. S upřesněním, že žádosti o povolení kácení se týkají stromů, u nichž obvod kmene ve výšce 130 centimetrů přesahuje 80 centimetrů, přičemž jsou pouze suché, avšak neohrožují okolí.
„Pokud suchý strom pokácíme, musíme vysadit nový,“ uvedla dendroložka krajské správy silnic Gabriela Dymáková. „Pokud obec rozhodne o zachování, učiníme pěstební opatření. Například prořezávku. I ta se pak musí provádět podle standardů Agentury ochrany přírody a krajiny, aby nedocházelo k nenávratnému poškozování dřevin,“ upřesnila. Vysvětlila také, jak je to s kácením stromů, které metr třicet nad zemí mají obvod pod 80 cm. Pokud se jedná o součást stromořadí (souvislé řady nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy, jestliže nejde o sad, školku nebo plantáž), i v tomto případě je nutné podat žádost.

Mezi řidiči je ale kolem stromů u silnic někdy slyšet polemiky. Není ojedinělé setkat se s názorem, že by měly zmizet: představují velkou hrozbu, pokud někdo havaruje, a leckdo také tvrdí, že za jízdy odvádí pozornost míhání kmenů kolem vozidla či střídání sluncem zalité krajiny se stínem unavuje oči. Odpůrci alejí míní, že kolem silnic by mělo být co nejvíc volného prostoru, kde by nehrozily střety se stromy a případně se vyskytující zvěř by byla vidět z větší dálky. Lze slyšet i argument, že aleje u silnic měly smysl v době, kdy v jejich stínu jezdily formanské povozy nebo pochodovaly vojenské jednotky – avšak dnes už je jiná doba.